Slovenská sněmovna se již v minulosti zabývala několika podobnými návrhy na zrušení amnestií, které v roce 1998 udělil tehdejší autoritářský premiér Vladimír Mečiar, jenž vykonával také některé pravomoci hlavy státu. Ani v jednom případě ale předlohy nezískaly podporu alespoň 90 z celkového počtu 150 poslanců, tedy potřebnou ústavní většinu.
Například premiér a šéf nejsilnější koaliční strany Směr-sociální demokracie Robert Fico v minulosti označil amnestie sice za nemorální, ale zároveň za nezrušitelné. Budaj v návrhu uvedl, že nevyšetření všech činů, na které se vztahují amnestie, znamenalo poškození základů demokratického státu.
Ze zavlečení Michala Kováče mladšího do Rakouska v roce 1995 byla podezřelá SIS, kterou tehdy vedl blízký Mečiarův spolustraník Ivan Lexa. Zavlečením tajná služba údajně chtěla prezidenta zdiskreditovat, protože kritizoval Mečiarovu vládu. Na Kováče mladšího byl v té době v zahraničí vydán zatykač, rakouský soud ho ale německé prokuratuře nevydal a vrátil ho do vlasti.
Výbušnina v autě
S amnestiemi souvisí i případ tragické smrti policisty Róberta Remiáše, jejíž vyšetřování po letech obnovila slovenská policie. Remiáš byl spojkou bývalého pracovníka SIS Oskara Fegyveresa, který se skrýval v zahraničí a který vypověděl, že za únosem prezidentova syna stála právě tajná služba. Remiáš zemřel v roce 1996, když v jeho autě vybuchla nastražená bomba. Z objednání vraždy Remiáše byl v minulosti obviněn Lexa, prokuratura ho ale obvinění zbavila.
O podílu SIS na únosu Kováče mladšího i na úmrtí Remiáša psal loni ve své knize také Mikuláš Černák, který je označován za někdejšího bosse slovenské mafie a který si ve vězení odpykává doživotní trest za spáchání šesti vražd. Černák uvedl, že zavlečení exprezidentova syna do ciziny provedla SIS, která si na sledování své oběti najala členy podsvětí. Podle Černáka ti, kteří zavlečení Kováče mladšího zosnovali a řídili, také nechali odstranit Remiáše a tento zločin si objednali u mafie.
Vladimír Mečiar: Řekli jsme si s Klausem předem – žádné bílé přilby
