Dohodnuté platové podmínky mezi velkými firmami a jejich odbory tak budou muset splnit i ostatní společnosti v sektoru. Odborníci upozorňují na zhoršení konkurenceschopnosti či zaměstnanosti, a to hlavně u menších subjektů, jelikož novou povinnost bude mít každý podnik nad dvacet zaměstnanců.
„Postižené firmy ztratí možnost samy vyjednávat se svými zaměstnanci o pracovních a tarifních podmínkách v závislosti na individuální hospodářské situaci,“ kritizuje opatření Markus Halt ze Slovensko-německé obchodní a průmyslové komory. Šéf personální firmy McROY Group Luboš Sirota upozorňuje na možnou snahu firem snížit počet jejich pracovníků, například převedením na živnost.
„Máme signály z trhu, že přípravy tímto směrem už začaly. Co si totiž může v rámci kolektivního vyjednávání vyššího stupně dovolit velká firma, může malou poslat do ztráty,“ dodává Sirota. Ministerstvo práce, které změnu prosadilo, však negativní dopady odmítá. „Neobáváme se, že přijetí novely bude mít vliv na deformaci podnikatelského prostředí,“ reagoval mluvčí rezortu Michal Stuška.
Podle opozice jde však o další zatížení firem, které spolu s růstem daní a odvodů či ztížením zakládání firem vyústí do neustále stoupajících nákladů a administrativní zátěže podniků. Negativní dopad kroků Smeru se už podle opoziční SaS projevil v poklesu Slovenska v rámci žebříčku Doing Business z dílny Světové banky. „Je to i daň za opatření, která jsme dělali z hlediska konsolidace veřejných financí,“ připouští ministr hospodářství Tomáš Malatínský.
