Poprvé si levicová vláda Roberta Fica na lidi, kteří se do toho pustili, došlápla, když jim v létě parlament odsouhlasil zvýšení odvodového zatížení. Prý aby začali sociální pojišťovně platit alespoň podobné procento odvodů jako klasičtí zaměstnanci. Teď pro ně chystá nová práva v zákoníku práce, která jim však podle odborníků zřejmě nepomohou – a dokonce se mohou obrátit proti nim. Na to v konečném důsledku může doplatit i stát, jestliže mu tato snaha nenaplní kasu.
Malých podnikatelů se dotkne přísnější formulace závislé práce, která určuje, co je a co už není klasický pracovní poměr. „Účelem je omezit počet živnostníků pracujících pro jednoho zaměstnavatele,“ objasňuje ředitelka strategie a rozvoje personální firmy Index Nosluš Darina Mokráňová. Část z nich se bude muset zaměstnat a další pravděpodobně přijdou o práci, protože zaměstnavatel za ně nebude chtít platit odvody.
„Někteří z těch, kteří se zaměstnají, přijdou o část příjmu, protože zaměstnavatel jim při přechodu na klasický zaměstnanecký poměr nebude chtít platit vyšší cenu práce,“ dodává šéf Asociace personálních agentur Slovenska Ľuboš Sirota.
Stejný osud může potkat i „dohodáře“, kteří mají získat podobné postavení jako zaměstnanci, čímž se práce na dohodu v podstatě povýší na krátkodobý pracovní úvazek. Zavedením nároku na minimální mzdu a dalšími opatřeními vláda podle odborníků jen způsobí neochotu firem tento způsob hlavně sezonní práce využívat.
„Zvyšující se náklady zaměstnavatelů je nutí hledat jiné cesty,“ připomíná partner personální společnosti Martin Huba. Z dohodářů se tak zřejmě stanou lidé bez práce, popřípadě živnostníci. Nebo také začnou pracovat na černo.
