Volby v roce 2020 pro mnohé Slováky znamenaly šanci na změnu. A to nejen na odstavení roky vládnoucího Směru Roberta Fica, ale také na zpřetrhání vlivových vazeb na všech úrovních a reformu justice. Vláda naděje ale neustála obrovské napětí mezi původně premiérem a posléze ministrem financí Igorem Matovičem (Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti – OLaNO) a ministrem hospodářství v demisi Richardem Sulíkem (Svoboda a Solidarita – SaS). Většinu ztratila v nejméně vhodnou dobu, kdy celá Evropa řeší energetickou krizi. Menšinový kabinet bude muset hledat pro své plány ad hoc podporu, možná i u extremistů. Vyloučené nejsou ani předčasné volby, po kterých volá část opozice.
Slovenská vládní krize se táhne už týdny, nyní se ale situace vyostřila. Poté co se Svobodě a Solidaritě nepodařilo přimět lídra OLaNO Matoviče, aby z vlády odešel, podali všichni čtyři její ministři demisi. „Takto to dále nejde. Na svých židlích jsme nebyli přilepení, proto přecházíme do opozice,“ komentoval situaci Sulík. „To, co zažívá Slovensko pod vedením Igora Matoviče, se nedá nazvat jinak než rozvrat. Dostali dva měsíce času, ale využili je na šíření kýblů špíny a pomlouvání,“ popsal důvody rozhodnutí.
Odchod SaS zanechal koalici ve složení stran OLaNO, Jsme rodina a Za lidi ve velmi nepohodlné pozici, kdy má v parlamentu k dispozici sedmdesát křesel a šest jí chybí k většině. I tak chce ve vládě pokračovat. „My z boje neutíkáme. Chceme dokončit to, co jsme začali, utíká jen SaS,“ citoval vyjádření Obyčejných lidí deník Sme.
Obyčejní lidé chtějí na uvolněná ministerstva odborníky
Prvním krokem hlavní partaje patrně bude snaha dosadit na uvolněné ministerské posty odborníky. Premiérovi Eduardu Hegerovi by to mohlo pomoci řešit hospodářské potíže a hledat podporu pro své kroky napříč politickým spektrem. Už se například spekuluje o tom, že rezort hospodářství by po Sulíkovi mohl převzít energetický expert Karel Hirman.
Do termínu řádných voleb však zbývá dvacet měsíců a dovládnout do nich bude pro menšinový kabinet velmi náročné. První neshody se rýsují i mezi zbývajícími stranami, uskupení Jsme rodina a Za lidi nesouhlasí s tím, aby OLaNO převzalo všechny posty po SaS. Ještě větším problémem pak bude hledání hlasů.
„Spoléhají se na to, že nyní už bývalá koaliční strana SaS bude některé zákony a novely podporovat i nadále. Minimálně ty, co byly v programovém prohlášení vlády,“ míní politický analytik Ján Baránek. Sulíkova strana však patrně bez zásadních změn nepodpoří státní rozpočet, což by vládě velmi zkomplikovalo situaci. A někteří představitelé Obyčejných lidí dávají najevo, že nejsou nadšení z vyhlídky možného vydírání menšinového kabinetu extremisty z řad Kotlebovců – LSNS.
Ve hře je spolupráce s extremisty
Jenže podle některých odborníků bude vláda muset s radikály obchodovat. „Podle mě je to základní předpoklad pro to, aby vláda Eduarda Hegera mohla fungovat. Jinak jim nebudou procházet návrhy zákonů. Většina se jich v parlamentu přijímá prostou většinou, ale už to, že se poslanci za LSNS nezúčastní schůze, čímž sníží kvorum, bude skrytá spolupráce mezi Hegerovou vládou a krajní pravicí,“ popsal deníku Pravda politolog Radoslav Štefančík.
I část vlády je přitom k fungování menšinového kabinetu skeptická. „Skončí to předčasnými volbami,“ připustil ministr obrany za OLaNO Jaroslav Naď. Předčasné volby by přitom rozhodování o složení příští vlády patrně přiřkly dvěma bývalým sociálnědemokratickým premiérům. Podle aktuálního průzkumu agentury Polis by je s devatenácti procenty vyhrál Ficův Směr a na druhém místě by byl se sedmnácti procenty Hlas Petera Pellegriniho.
SaS by skončila třetí s téměř šestnácti procenty, což by byl více než dvojnásobný zisk oproti hlasování v roce 2020. Obyčejní lidé by naproti tomu získali šest procent, zatímco minule v klání zvítězili s 25 procenty. Pohoršila by si i Jsme rodina a uskupení Za lidi by se do parlamentu vůbec nedostalo, stejně tak ani Kotlebovci. To je pro tyto strany určitě motivací držet u moci současný menšinový kabinet, jak jen to půjde.
Fico a Pellegrini volají po předčasných volbách
Vyvolat nové hlasování tak, aby se časově vyplatilo, navíc není jednoduché. „Momentálně podle posledního nálezu ústavního soudu na Slovensku předčasné volby de facto možné nejsou,“ vysvětlil komplikace Baránek. Cestou k nim by mohlo být referendum. Fico už prezidentku Zuzanu Čaputovou vyzval k jeho vyhlášení na 29. října. Druhou možností je novela ústavy.
Po přípravě mimořádného hlasování volá i Pellegrini. „Je nemyslitelné, abychom byli v parlamentu další měsíce svědky dalších hádek a urážení. Proto vyzývám všechny parlamentní politické strany, abychom začali jednání o termínu předčasných voleb,“ vzkázal. Posledním scénářem je úřednická vláda, ani její instalace by však podle Baránka zřejmě nebyla jednoduchá.
