Slovensko trestá korupci příliš mírně, tvrdí Transparency International

Bratislava, Slovensko

Bratislava, Slovensko Zdroj: CC BY-SA 2.0: Guillaume Speurt via Flickr

Korupce na Slovensku se v praxi trestá příliš málo a slovenská justice za korupční trestné činy neposlala do vězení za poslední čtyř roky žádného předního politika ani představitele ministerstev. Upozornila na to nevládní organizace Transparency International Slovensko (TIS), která prozkoumala více než 700 soudních rozhodnutí v případech korupce.

„Navzdory slibům vlády 'systematicky likvidovat korupci na všech úrovních' a nastavit 'účinný sankční systém' i po čtyřech letech vlády Směru-SD platí, že korupce na Slovensku je trestána pouze mírně a obvykle jen u takzvaných malých ryb,“ uvedla organizace.

Za korupci a související trestné činy soudy na pětimilionovém Slovensku od roku 2012 potrestaly 663 lidí. Jen 33 z nich, mezi nimi i čtyři policisté, dva prokurátoři či jeden starosta, skončilo ve vězení.

Téměř v devíti z deseti vyměřených trestů za korupci šlo o podmíněné tresty nebo finanční pokuty v celkové výši téměř 1,2 milionu eur (32,5 milionu korun). TIS připomněla, že korupce podle odhadu na Slovensku dosahuje objemu půl miliardy eur (13,5 miliardy korun) ročně.

Dosud nejvýše postaveným voleným funkcionářem na Slovensku, který byl potrestán za korupci, zůstal někdejší primátor severoslovenského města Čadca Jozef Pohančeník. Soudy ho potrestaly za to, že v roce 2005 vzal vysoký úplatek za příslib zajistit rychlé proplacení faktur za výstavbu průmyslového parku.

Vyšetřování na základě spisu Gorila pokračuje

TIS uvedla, že za výsledky stíhaní korupce na Slovensku stojí málo aktivní prokuratura. Soudy v korupčních procesech odsoudí až 93 procent obžalovaných.

Nepotrestáno prý zůstává také plýtvání a machinace při čerpání peněz z evropských fondů. TIS připomněla, že ze 121 rozsudků ohledně poškozování finančních zájmů EU se žádné netýkalo představitele státní správy ani samosprávy. Slovensko je přitom podle Evropské komise zemí s druhým nejvyšším počtem pochybení a podvodů při čerpání peněz z unijních fondů.

Slovenští kriminalisté například stále neukončili vyšetřování podezření z uplácení vysoce postavených úředníků a politiků finanční skupinou Penta v letech 2005 a 2006.

Penta za to prý získala vliv na privatizaci a na chod některých podniků. Aféra vypukla na konci roku 2011, kdy na internet unikly dokumenty s názvem Gorila, popisující údajnou obří korupční aféru. Pravost dokumentů, které údajně vypracovala tajná služba, dosud potvrzena nebyla. Penta od vypuknutí aféry nekalé jednání popírá.