„Přispěje to k zatraktivnění podnikatelského prostředí a k poklesu nezaměstnanosti,“ obhajují změnu předkladatelé ze Smeru v čele s poslancem Marošem Kondrótem. K vyvlastňování by tak mohlo dojít v případě investice vyšší než 100 milionů eur, vytvořit musí alespoň 300 pracovních míst. Stačit bude pouze vyjádření vlády, že stavba je významnou investicí ve veřejném zájmu, a celý proces může začít.
Po této změně, jež bude na stole poslanců v parlamentu na schůzi už tento měsíc, plánuje rezort dopravy k vyvlastňování pozemků připravit i nový zákon. Zatím ho však nechce úplně specifikovat, v účinnost by měl vstoupit až začátkem příštího roku.
„Naším cílem je vytvořit jednotnou právní úpravu vyvlastnění,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Martin Kóňa. Vyjmenoval však několik principů, které musí zákon ctít, jako prokazování veřejného zájmu, zákonný základ procesu či přiměřená cena za vyvlastnění. „Podkladem pro určení výšky náhrady bude znalecký posudek, přičemž musí odpovídat všeobecné hodnotě vyvlastňované nemovitosti,“ upřesnil.
Odborníci upozorňují, že stát by měl dotčeným majitelům zajistit přemístění nebo výstavbu totožného domu na novém pozemku. „Při přípravě pravidel je třeba mít hlavně na paměti, že vlastnit pozemek má být posvátné,“ vyhlásil ředitel Institutu pro dopravu a hospodářství Ondrej Matej. Zároveň však přiznává, že legislativa je důležitá kvůli zamezení spekulací.
Otázkou bude, jak se Smer s novými pravidly popasuje, aby nedopadl stejně jako v roce 2007. Tehdy během vládnutí se SNS a HZDS připravil vyvlastňovací zákon, který se nakonec ukázal jako protiústavní. Verdikt však soud vyřkl až za čtyři roky, v roce 2011, kdy už bylo takto vyvlastněných více než tisíc majitelů, což pomohlo k přípravě výstavby hlavně úseků dálnic D1, D2 či D3.
