Poté, co větrná smršť v roce 2004 způsobila v horách kalamitu na dvanácti tisících hektarech lesa, rozpoutala se diskuze, co s poškozenými stromy. Boj mezi lesníky a ekology o těžbu v přísně chráněných Tiché a Kôprové dolině trval léta, do dřeva se mezitím pustil kůrovec. Letos v létě ministerstvo životního prostředí definitivně zamítlo žádost o kácení. „Tady už není co chránit, tady už není co těžit. Všichni jsme se shodli, že se tady už nedá dosáhnout žádných výsledků,“ podotkl šéf rezortu Peter Žiga.
Podle obvinění se exministři osobně nepřesvědčili na místě, jaká škoda vznikla. Měli prý udělit výjimku pro těžbu, také si nezabezpečili posudky, jež by jim pomohly lépe se rozhodnout. „Z výsledků zkoumání vyplynulo, že aktivní přístup k ochraně lesa, tedy vytěžení poškozených porostů a zabránění přemnožení kůrovce, je vhodnější než pasivní přístup, ponechání poškozeného dřeva v lese,“ píše se v materiálu.
Znalecký posudek odhadl ekonomickou škodu napáchanou lýkožroutem na deset milionů eur a ekologickou na tři miliony. „Počítat škody podle hodnoty uschlých stromů je v chráněných územích biologickým a vědeckým nesmyslem,“ tvrdí však Juraj Lukáč z ekologického sdružení Vlk.
10 milionů eur. Takové ekonomické škody napáchal podle znaleckého posudku kůrovec.
Miklós, jenž řídil rezort v letech 1998 až 2006 do násupu Izáka, za svým názorem stojí. „Oba posudky dělali lesníci. To jsou lidé, kteří chtějí vypěstovat dřevo, vyrubat ho a zužitkovat. Já jim to nevyčítám, ale chybí posudek od ochrany přírody, když jde o přírodní rezervaci. Když dnes jdete do Kôprové a Tiché doliny, tak už se tam pěkně diverzifikuje les. Uvidíte za dvacet let,“ dodal.
