Slovinsko míří pod záchranný deštník. Coby stát číslo šest
„Pokud se nám nepodaří udat státní dluhopisy, hrozí nám v říjnu platební neschopnost,“ přiznal premiér Janez Janša. O splnění výše uvedeného předpokladu však sám pochybuje, protože „získání peněz na finančních trzích je podle něj v současné době prakticky nemožné“.
Pozorovatelé připomínají, že je to poprvé, co se nejvyšší výkonný slovinský představitel takto oficiálně vyjádřil. Až dosud vláda v Lublani opakovaně ujišťovala, že problémy způsobené především krizí v bankovním sektoru po splasknutí realitní bubliny zvládne. Jako první jí přestaly věřit ratingové agentury: Standard & Poor’s, Moody’s a Fitch snížily Slovinsku začátkem srpna úvěrovou známku, analytici z Raiffeisen Research vypustili do éteru příměr „Španělsko střední Evropy“.
Slovinská ekonomika se ve druhém čtvrtletí tohoto roku propadla na roční bázi o 3,2 procenta, čím překonala očekávání. Desetileté obligace se prodávají s úrokem 6,9 procenta, což jsou hodnoty srovnatelné se Španělskem (6,8) a Itálií (5,8).
Očekávání, kolik by Lublaň ze záchranných fondů EFSF a ESM potřebovala, nejsou horentní. Mluví se o jednotkách miliard. Horší je ale skutečnost, že pokud se Slovinci (a Španělé) na unii opravdu obrátí, bude na kapačkách obou nástrojů viset třetina ze 17 států euroklubu. Kromě toho je více než pravděpodobné, že bude třeba prodloužit program pro Lisabon a přihodit prostředky pro Atény.
Generální tajemník OECD Ángel Gurría už Janšu a jeho tým vyzval, aby se přednostně pokusili snížit rozpočtový schodek. Teprve až když trhy tento počin neocení, může začít debata o finanční pomoci.