Slovinsko začalo stavět plot loni v zimě ve snaze zastavit imigranty přicházející převážně Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Zatím 180 kilometrů dlouhá bariéra ale představuje prakticky nepřekonatelnou překážku především pro zvířata v jedné z nejrozsáhlejších oblastí volné přírody v Evropě, píše britský list The Guardian.
Přestože do Slovinska už zdaleka nepřichází tolik běženců jako loni, Lublaň hodlá plot postavit podél celé, 670 kilometrů dlouhé hranice. Vláda dokonce připravuje změnu příslušných zákonů, aby stavbu nezpomalovaly ohledy na životní prostředí.
Šelmy zmizí
Proti vládnímu postupu se postavili vědci z hned několika balkánských států. Podle nedávného výzkumu, který vyšel v odborném magazínu PLOS Biology, by totiž plot ohrozil přežití hned několika chráněných živočichů.
Oblast by například mohlo opustit všech deset vlčích smeček, další šelmy by čelily přímo existenčnímu ohrožení. „Pro dinárské rysy by stavba plotu mohla být poslední kapkou, která by spustila sestupnou spirálu vedoucí až k vyhubení,“ uvedla studie.
The cost to animals of #Slovenia's border fence with #Croatia#tcnhttps://t.co/Z2BVziZXtxpic.twitter.com/6CcITt6AyC
— Total Croatia News (@totalcroatia1) December 9, 2015
Dosud nepublikovaný výzkum chorvatského ekologa Slavena Reljice upozorňuje, že pokud se rozdělí regionální populace 1500 medvědů, nastane během deseti let její nezvratitelný pokles.
Podivná čísla
Slovinská vláda argumentuje tím, že u hraničního plotu bylo zatím nalezeno jen několik mrtvých jelenů a srnců. Nikdo ale dosud neprohledal odlehlejší lesní oblasti. Místní lidé navíc upozorňují na nálezy desítek až stovek uhynulých zvířat, které oficiální průzkum slovinského svazu myslivců nezahrnul, protože jejich mršiny neležely v bezprostřední blízkosti plotu.
Správce lovecké chaty na chorvatské straně hranice Igor Barbara například uvedl, že jen na desetikilometrovém úseku, kde jeho honitba sousedí s hranicí, našel sedm mrtvých jelenů a další viděl plavat v hraniční řece Kolpě. Podobná hlášení přicházejí od dalších lidí na obou stranách hranice.
Plot přitom příliš dobře neslouží ani svému původnímu účelu. Bariéra je totiž na mnoha místech poničená, jinde zase plot chybí. Lidé z obou stran hranice, kteří se stavbou plotu většinou nesouhlasí, v něm také vytvořili řadu průchodů. Místní jsou totiž zvyklí pohybovat se údolím Kolby bez ohledu na hranici. „Lidé z obou stran řeky se spolu hodně stýkají,“ vysvětlil vedoucí místního turistického centra ve slovinské obci Fara Stanko Nikolić. „Pokud tu plot bude natrvalo, obávám se, že náš nynější každodenní život zanikne.“
