Smrt Mursímu. Soud potvrdil trest bývalému egyptskému prezidentovi

Muhammad Mursí

Muhammad Mursí Zdroj: ctk

Egyptský soud potvrdil trest smrti pro bývalého prezidenta Muhammada Mursího za organizaci útěku z vězení v roce 2011. Jeho právník ihned poté oznámil, že se proti verdiktu odvolá. Krátce předtím soud exprezidentovi uložil 25 let vězení za spiknutí s palestinským hnutím Hamas a libanonským Hizballáhem. Původně soud již v květnu v obou kauzách vynesl jeden úhrnný trest smrti.

V případu hromadného útěku z vězení bylo k hrdelnímu trestu celkem odsouzeno více než 80 lidí. Kromě Mursího i vlivný sunnitský duchovní šajch Júsuf Karadáví či vůdce zakázaného islamistického Muslimského bratrstva Muhammad Badí.

V druhém z verdiktů, kde šlo o spiknutí s cizími radikálními skupinami s cílem destabilizovat Egypt, dostal Badí 25 let stejně jako Mursí. Podle deníku Al-Ahrám je trest 25 let vězení považován v Egyptě za doživotí. Doživotní tresty dostalo celkem 17 osob, dalších 16 lidí bylo odsouzeno k trestu smrti.

Vyslovit se musel velký muftí

Podle vysokého představitele Muslimského bratrstva proces neodpovídal žádným mezinárodním standardům. „Tento verdikt je hřebíkem do rakve demokracie v Egyptě,“ řekl agentuře Reuters Jahjá Hamíd, bývalý ministr v Mursího vládě, který žije v Turecku.

Za „masakr základních práv a svobod“ rozsudek označil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Vyzval zároveň mezinárodní společenství, aby se zasadilo o zrušení trestů smrti pro Mursího a členy Muslimského bratrstva. Soud je podle něj uložil „na základě nařízení pučistického režimu“.

Erdogan byl ještě v pozici tureckého premiéra blízkým spojencem vlády prezidenta Mursího a nyní z postu hlavy státu často kritizuje nový režim prezidenta Abdal Fattáha Sísího. Podle agentury AFP Erdogan doufal, že by s Mursího pomocí mohl posílit vliv Turecka v severní Africe.

Nejvyšší trest už květnu

Nejvyšší trest soud vynesl již v polovině května, podle egyptského práva se k němu ale musel vyslovit i velký muftí, nejvyšší náboženská autorita v zemi. Proces, v němž si kromě Mursího vyslechlo hrdelní trest dalších 105 členů Muslimského bratrstva, tehdy kritizovala řada států, včetně USA, i organizací na ochranu lidských práv.

Mursí zvítězil s podporou islamistického Muslimského bratrstva v roce 2012 v prvních demokratických prezidentských volbách po pádu autoritářského režimu prezidenta Husního Mubaraka. Po vlně protivládních demonstrací v létě 2013 ho ale svrhl vojenský puč, který vedl současný prezident Abdal Fattáh Sísí.

Muhammad Mursí
Egyptským prezidentem byl od 30. června 2012 do svého svržení armádou 3. července 2013. Hlavou státu byl zvolen v prvních demokratických prezidentských volbách po pádu autoritářského režimu prezidenta Husního Mubaraka. Do voleb šel jako kandidát islamistického Muslimského bratrstva a šéf Strany svobody a spravedlnosti (FJP). V kampani vystupoval jako umírněný islamista a obyvatelům sliboval, že dodrží hodnoty revoluce, která svrhla Mubarakův režim.
Hlavou státu byl zvolen v prvních demokratických prezidentských volbách po pádu autoritářského režimu prezidenta Husního Mubaraka. Do voleb šel jako kandidát islamistického Muslimského bratrstva a šéf Strany svobody a spravedlnosti (FJP). V kampani vystupoval jako umírněný islamista a obyvatelům sliboval, že dodrží hodnoty revoluce, která svrhla Mubarakův režim.
Krátce po nástupu do prezidentského úřadu zrušil ústavní deklaraci poskytující široké pravomoci armádě. Odvolal též ministra obrany a náčelníka generálního štábu. V listopadu 2012 vydal Mursí dekret upevňující jeho postavení a odvolal generálního prokurátora. Následovaly mohutné demonstrace proti Mursímu, který dekret posléze zrušil.
Při prvním výročí zvolení Mursího do čela státu se v Egyptě střetli jeho odpůrci a příznivci. Mohutných protiprezidentských demonstrací se zúčastnilo údajně na 14 milionů lidí. Opozice hlavě státu vyčítala islamizaci země a špatnou ekonomickou situaci.
Egyptská armáda 3. července 2013 Mursího zbavila funkce. Tehdejší ministr obrany a současný prezident Abdal Fattáh Sísí to zdůvodnil tím, že Mursí jako hlava státu nenaplnil očekávání národa.
Po svém svržení obžalován z několika zločinů. Koncem letošního dubna mu soud uložil dvacetiletý trest za podněcování k násilí při protivládních protestech v prosinci 2012. Následně byl odsouzen k trestu smrti za organizaci hromadného útěku z vězení v roce 2011 a za konspiraci se zahraničními radikálními organizacemi.
Rodák z malé vesnice Adua v nilské deltě (narozen 20. srpna 1951) vystudoval inženýrství na Káhirské univerzitě, v roce 1982 získal doktorát na Jižní kalifornské univerzitě v USA. Ve Spojených státech pracoval do roku 1985, poté se vrátil na univerzitu do Egypta.
Od 80. let byl členem islamistického Muslimského bratrstva. V letech 2000 až 2005 zasedal v parlamentu jako nezávislý, neboť bratrstvo bylo v té době zakázáno. V letech 2006 a 2011 byl krátce vězněn. Na jaře 2011 stál u zrodu Strany svobody a spravedlnosti (FJP), která pod jeho vedením vyhrála parlamentní volby v listopadu 2011 až lednu 2012.
Je ženatý; dvě z jeho pěti dětí mají americké občanství.

Názory odjinud: Proces s Mursím důvěru nebudí