V případu hromadného útěku z vězení bylo k hrdelnímu trestu celkem odsouzeno více než 80 lidí. Kromě Mursího i vlivný sunnitský duchovní šajch Júsuf Karadáví či vůdce zakázaného islamistického Muslimského bratrstva Muhammad Badí.
V druhém z verdiktů, kde šlo o spiknutí s cizími radikálními skupinami s cílem destabilizovat Egypt, dostal Badí 25 let stejně jako Mursí. Podle deníku Al-Ahrám je trest 25 let vězení považován v Egyptě za doživotí. Doživotní tresty dostalo celkem 17 osob, dalších 16 lidí bylo odsouzeno k trestu smrti.
Vyslovit se musel velký muftí
Podle vysokého představitele Muslimského bratrstva proces neodpovídal žádným mezinárodním standardům. „Tento verdikt je hřebíkem do rakve demokracie v Egyptě,“ řekl agentuře Reuters Jahjá Hamíd, bývalý ministr v Mursího vládě, který žije v Turecku.
Za „masakr základních práv a svobod“ rozsudek označil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Vyzval zároveň mezinárodní společenství, aby se zasadilo o zrušení trestů smrti pro Mursího a členy Muslimského bratrstva. Soud je podle něj uložil „na základě nařízení pučistického režimu“.
Erdogan byl ještě v pozici tureckého premiéra blízkým spojencem vlády prezidenta Mursího a nyní z postu hlavy státu často kritizuje nový režim prezidenta Abdal Fattáha Sísího. Podle agentury AFP Erdogan doufal, že by s Mursího pomocí mohl posílit vliv Turecka v severní Africe.
Nejvyšší trest už květnu
Nejvyšší trest soud vynesl již v polovině května, podle egyptského práva se k němu ale musel vyslovit i velký muftí, nejvyšší náboženská autorita v zemi. Proces, v němž si kromě Mursího vyslechlo hrdelní trest dalších 105 členů Muslimského bratrstva, tehdy kritizovala řada států, včetně USA, i organizací na ochranu lidských práv.
Mursí zvítězil s podporou islamistického Muslimského bratrstva v roce 2012 v prvních demokratických prezidentských volbách po pádu autoritářského režimu prezidenta Husního Mubaraka. Po vlně protivládních demonstrací v létě 2013 ho ale svrhl vojenský puč, který vedl současný prezident Abdal Fattáh Sísí.
Muhammad Mursí |
---|
Egyptským prezidentem byl od 30. června 2012 do svého svržení armádou 3. července 2013. Hlavou státu byl zvolen v prvních demokratických prezidentských volbách po pádu autoritářského režimu prezidenta Husního Mubaraka. Do voleb šel jako kandidát islamistického Muslimského bratrstva a šéf Strany svobody a spravedlnosti (FJP). V kampani vystupoval jako umírněný islamista a obyvatelům sliboval, že dodrží hodnoty revoluce, která svrhla Mubarakův režim. |
Hlavou státu byl zvolen v prvních demokratických prezidentských volbách po pádu autoritářského režimu prezidenta Husního Mubaraka. Do voleb šel jako kandidát islamistického Muslimského bratrstva a šéf Strany svobody a spravedlnosti (FJP). V kampani vystupoval jako umírněný islamista a obyvatelům sliboval, že dodrží hodnoty revoluce, která svrhla Mubarakův režim. |
Krátce po nástupu do prezidentského úřadu zrušil ústavní deklaraci poskytující široké pravomoci armádě. Odvolal též ministra obrany a náčelníka generálního štábu. V listopadu 2012 vydal Mursí dekret upevňující jeho postavení a odvolal generálního prokurátora. Následovaly mohutné demonstrace proti Mursímu, který dekret posléze zrušil. |
Při prvním výročí zvolení Mursího do čela státu se v Egyptě střetli jeho odpůrci a příznivci. Mohutných protiprezidentských demonstrací se zúčastnilo údajně na 14 milionů lidí. Opozice hlavě státu vyčítala islamizaci země a špatnou ekonomickou situaci. |
Egyptská armáda 3. července 2013 Mursího zbavila funkce. Tehdejší ministr obrany a současný prezident Abdal Fattáh Sísí to zdůvodnil tím, že Mursí jako hlava státu nenaplnil očekávání národa. |
Po svém svržení obžalován z několika zločinů. Koncem letošního dubna mu soud uložil dvacetiletý trest za podněcování k násilí při protivládních protestech v prosinci 2012. Následně byl odsouzen k trestu smrti za organizaci hromadného útěku z vězení v roce 2011 a za konspiraci se zahraničními radikálními organizacemi. |
Rodák z malé vesnice Adua v nilské deltě (narozen 20. srpna 1951) vystudoval inženýrství na Káhirské univerzitě, v roce 1982 získal doktorát na Jižní kalifornské univerzitě v USA. Ve Spojených státech pracoval do roku 1985, poté se vrátil na univerzitu do Egypta. |
Od 80. let byl členem islamistického Muslimského bratrstva. V letech 2000 až 2005 zasedal v parlamentu jako nezávislý, neboť bratrstvo bylo v té době zakázáno. V letech 2006 a 2011 byl krátce vězněn. Na jaře 2011 stál u zrodu Strany svobody a spravedlnosti (FJP), která pod jeho vedením vyhrála parlamentní volby v listopadu 2011 až lednu 2012. |
Je ženatý; dvě z jeho pěti dětí mají americké občanství. |