Španělsko je jedna ze zemí eurozóny, které jsou dluhovou krizí postiženy nejvíce. Ke stanovení povinných stropů rozpočtového schodku v ústavách problémových zemí vyzývaly v posledních době Německo a Francie. Podle nich je to nutné k obnovení důvěry investorů.
Španělsko apely vyslyšelo – vládní dělnická socialistická strana a opoziční pravicová Lidová strana se na změnách ústavy, které mají hlídat rozpočtovou disciplínu země, dohodly.
Socialisté s lidovci také připravili prostor pro případnou revizi stropů schodku a dluhu v letech 2015 a 2018. Někteří ekonomičtí analytici dohodu o ústavních změnách přivítali, podle jiných se ale nic zásadního nemění.
„Ústavní pravidla, když jsou dobře nastavená, jsou užitečná pro zlepšení ekonomického dohledu. Jsou ale zbytečná, pokud se zároveň neřeší strukturální problémy ekonomiky,“ uvedl madridský think-tank Fedea. „Reformy se musí zaměřit na pracovní trh, finanční systém a vzdělaní.“
Příliš tvrdé úspory mohou zabrzdit růst
Schodek španělského rozpočtu je jeden z nejvyšších v eurozóně. Letos by měl dosáhnout asi šesti procent hodnoty HDP. Už to je přitom značné snížení - předloni činil 11,1 a loni 9,2 procenta. Celkový španělský státní dluh by měl ale letos dosáhnout maximálně 68,7 procenta HDP, což je pod průměrem eurozóny.
Úsporná opatření, která vláda socialistů zavádí, budí v zemi sociální napětí a nespokojenost. Ekonomové pak varují, že příliš drastické úspory ve snaze uspokojit trhy by mohly ještě víc zabrzdit ekonomický růst.
Ten přitom už teď není vůbec slavný. Španělská ekonomika ve druhém čtvrtletí dále zpomalovala, HDP stoupl proti předešlému čtvrtletí o 0,2 procenta po tempu 0,3 procenta v prvním čtvrtletí. Údaje tak obnovily obavy z propadu ekonomiky země do nové recese.
Velkým problémem je ale hlavně vysoká nezaměstnanost, která překročila 20 procent. Zemi v listopadu čekají předčasné volby. Kvůli nepopulárním opatřením vlády se všeobecně čeká vítězství opoziční Lidové strany.
