„Navrhujeme, aby každá ze zemí dostala navíc rok a právě jen jeden rok,“ řekl eurokomisař pro ekonomické a finanční otázky, zdanění a cla Pierre Moscovici. Na trest pro obě země není podle něj nyní správná chvíle politicky i ekonomicky. „Dnes se soustředíme na to, co nás tlačí nejvíce, tedy nabídnutí fiskálních vodítek pro tyto dvě země pro roky 2016 a 2017,“ poznamenal eurokomisař.
Itálie, Belgie a Finsko unijní dluhová pravidla už podle komise plní, v italském případě bude ale věc opět prověřena v listopadu. Kypr, Irsko a Slovinsko srazily své deficity pod požadovaná tři procenta hrubého domácího produktu a podle předpovědí by je tam měly udržet také letos a v roce 2017.Pokud názor komise potvrdí členské země EU, zůstane v unijní proceduře kvůli nadměrnému deficitu ještě šest zemí - Řecko, Portugalsko, Španělsko, Chorvatsko, Francie a Británie - z celkem 24, které se v ní ocitly na jaře 2011.
Podle pravidel EU nesmí rozpočtový schodek překročit tři procenta HDP a zadlužení země nesmí být vyšší než 60 procent HDP. Země také musejí snižovat strukturální deficit, který nebere v úvahu vlivy hospodářských cyklů a jednorázová opatření, o 0,5 procenta HDP každý rok, dokud rozpočet nebude vyrovnaný či v přebytku.
Deficit rozpočtu Portugalska loni dosáhl 4,4 procenta HDP, což byl výrazný pokles ze 7,2 procenta v roce předchozím. Komise rozhodla, že nepodnikne žádné kroky, pokud bude letošní schodek činit 2,3 procenta. Lisabon jej odhaduje na 2,2 procenta HDP, podle Bruselu však země bude muset příští rok snížit i strukturální deficit.
Španělsko loni mělo snížit rozpočtový schodek na 4,2 procenta HDP z 5,9 procenta v roce předchozím, nakonec však deficit činil 5,1 procenta. Letos jej Madrid plánuje snížit na 3,6 procenta. Komise jej za to mohla potrestat, místo toho se ale rozhodla posunout lhůtu pro splnění unijních pravidel na příští rok. Po Madridu požaduje letos deficit 3,7 procenta a příští rok jeho snížení na 2,5 procenta.
Je tu podruhé za poslední rok, kdy unijní exekutiva upřednostnila politickou realitu před neústupným vymáháním pravidel
Prozatímní španělský premiér Mariano Rajoy v dnes zveřejněném rozhovoru slíbil, že v případě svého znovuzvolení v červnových volbách může uvažovat o dalším snížení daní, a to jak daně z příjmu, tak firemní daně. Podle pozorovatelů by tak mohl hrozit další střet s komisí, která má na starosti dohled nad rozpočty 28 členů EU a kontroluje, zda plní cíle v souladu s doporučeními, jež stanovují ministři financí EU.
Místopředseda EK Valdis Dombrovskis dnes v reakci na Rajoyovo prohlášení uvedl, že rozhodnutí o daňových otázkách jsou zcela na Španělsku, pokud ovšem dodrží fiskální cíle stanovené Evropskou unií.
Je tu podruhé za poslední rok, kdy unijní exekutiva upřednostnila politickou realitu před neústupným vymáháním pravidel. Francie, druhá největší ekonomika eurozóny, na snížení svého nadměrného schodku dostala loni dva roky. Tento postoj ale vyvolal pochybny, zda je Brusel ochoten k postihu za neplnění pravidel vůbec přikročit.
Kritika těchto podle agentury Reuters zjevně politických rozhodnutí zní z Německa, které má největší ekonomiku ze zemí eura. Tamní ministr financí Wolfgang Schäuble a šéf centrální banky Jens Weidmann shodně prohlásili, že rozhodování o tom, zda státy dodržují fiskální pravidla, by komise měla přenechat nezávislému regulačnímu úřadu, aby se eliminoval politický úsudek.
Moscovici ale prohlásil, že rozhodnutí EK mají ekonomické důvody. Pravidla prý nevznikla pro to, aby zhatila počínající hospodářské oživování. Obdobně ekonom společnosti ING Bank Carsten Brzeski upozornil, že většina zemí eura se snaží oživit růst a řešit nezaměstnanost. Dnešní rozhodnutí bylo podle názoru banky správné.
