Proč nesedí srovnání s Řeckem? Dluh Atén, který si vynutil záchranu od EU, vznikl špatným hospodařením státu, který měl řadu let velké rozpočtové schodky. Ve Španělsku se státní dluh prohluboval realitním boomem, který vytvářel špatné úvěry. Španělé si kupovali domy, které si nemohli dovolit, developeři budovali „centra“, jež zejí prázdnotou. Cena nemovitostí prudce rostla, ale pak začala strmě padat. Účet za večírek v podobě špatných hypoték zůstal španělským bankám, jež stát dopuje penězi.
Něco podobného se stalo v Irsku. Stát znárodnil předlužené banky, čímž vznikl tak velký státní dluh, že v roce 2008 musel zemi zachraňovat před bankrotem MMF. Irsko ale reagovalo pohotově: vzápětí po prasknutí realitní bubliny přestalo stavět.
Důležitým tahem vlády bylo vytvoření státního fondu NAMA, takzvané „bad bank“, jež převzala špatné hypotéky. Ceny domů pak spadly o 49 procent. V březnu se více než dvouletý propad cen nemovitostí zastavil, u obytných domů dokonce ceny stouply.
Ve Španělsku se o vytvoření „bad bank“, jež by vstřebala toxické úvěry, zatím jenom mluví. Developeři předvádějí nucený optimismus a dál se staví, ačkoli dva miliony domovů zejí prázdnotou a odstavují se letiště, na kterých nepřistávají letadla.
Banky trvají na tom, že hodnota hypoték klesla jen o 22 procent. Jesus Encinar, zakladatel největšího španělského webu s nemovitostmi jménem Idealista, ale odhaduje dvojnásobek. Jako by si země nechtěla hypoteční bublinu připustit.
Irsko letos podle MMF poroste o půl procenta a za rok to už bude čtyřnásobek. Zdá se, že medicína zabrala. Jenže Španělsko není Irsko – na záchranný balík, který Dublin postavil na nohy, je příliš velké. Sama od sebe se země nevzpamatuje. Je v recesi, každý čtvrtý je bez práce.
Jak tedy problém řešit? Analytik Matthew Lynn z londýnského Strategy Economics navrhuje bolestivou, ale rychlou restrukturalizaci dluhu. „Pro věřitele bude lepší přijmout teď ztrátu padesáti procent hodnoty dluhopisů než později sta procent,“ tvrdí.
