Rajoy, který dosud pomoc EU vehementně odmítal, řekl, že příslib pomoci je „vítězstvím kredibility eura“, Španělsko se tak vyhne bailoutu pro celé království. Sumu pro pátou největší ekonomiku EU eurozóna přihodí k 386 miliardám eur, které za poslední dva roky poskytla Řecku, Portugalsku a Irsku.
Tento obávaný krok ovšem urychlí snahy vytvořit v Evropě politickou unii. Podle německého Der Spiegelu šéfové ústředních institucí pracují na projektu fiskální unie, jež přenese rozpočtové pravomoci z členských států na Brusel a rozloží zátěž ze splátek dluhů mezi ostatní země. Plán dostanou prezidenti a premiéři na summitu 28. a 29. června.
Španělsko zatím neuvedlo, kolik bude z evropských záchranných fondů chtít, protože formální žádost ještě nepodalo. Spekuluje se o 100 miliardách eur. Španělé se snaží získat kapitálový polštář pro banky pro případ, že by nadcházející volby v Řecku přinesly na finanční trhy další napětí. Náklady na španělský dluh totiž neudržitelně rostou.
Španělská pomoc je proti předchozím zásahům specifická v tom, že peníze z fondů EFSF a ESM mají jít přímo bankám, a nikoli státu. Země se tak vyhne přísným kontrolám takzvané trojky, které v Řecku vzbudily vymáháním úspor značnou nelibost a vedly i k sociálním otřesům.
MMF má mít při sanaci španělských bank jen poradní roli. Španělský konzervativní tisk hodnotil víkendový krok jako „záchranu bez ponížení“. Rajoy tvrdil, že nejde o záchranu, ale jen o „kreditní linku“.
