Průmyslová výroba v zemi, jejíž banky postrádají kvůli prasknutí realitní bubliny 260 miliard eur, se v dubnu propadla na úroveň roku 1994. Meziroční manko dělá 8,3 procenta a představuje největší oslabení od září 2009. Analytici čekali minus 6,5 procenta.
Útlum je další ranou pro pracovní trh. Nezaměstnanost je nejvyšší v EU, bez práce je každý čtvrtý práceschopný občan.
Směs přitěžujících okolností žene vzhůru cenu za získávání peněz na finančních trzích. „Riziková přirážka (na státní dluhopisy) říká, že trh nemá pro Španělsko dveře otevřené,“ připustil ministr financí Cristóbal Montoro. „Mezinárodní pomoc ale není technicky proveditelná,“ tvrdí. Opak si myslí Německo. Možností, jak Španěle podržet, je pět.
Jednou z nich je angažmá ECB, jež by mohla skoupit španělské bondy a zlevnit dluhovou službu. Frankfurt je proti. „Celý systém může ohrozit odchod Řecka z euroklubu,“ namítají bankéři.
Kromě Madridu zklamala zatím ECB i naději trhů, že sníží základní úrokovou sazbu. Ta zůstala na jednom procentu. Část odborníků si to vysvětluje snahou schovat si munici pro horší časy. „Měnový zásah je pravděpodobnější v červenci, kdy bude po řeckých volbách, francouzských volbách a evropském summitu. Nyní je šance, že vlády mohou ještě něco udělat,“ míní Christian Schulz z Berenberg Bank.
Čtěte také:
Španělsko by mohlo získat preventivní úvěr na pomoc bankám
Bude muset Španělsko žádat o pomoc? Hlasy z vlády to naznačují
EU je v bodě zlomu. Chystá plán, jak dál
Aktuální ekonomická data z eurozóny napovídají, že by snížení sazeb mohlo na příštím měnovém zasedání skutečně nastat. Statistický úřad EK Eurostat potvrdil eurobloku propad hrubého domácího produktu na 0,1 procenta za první čtvrtletí. Zpomalila dokonce i průmyslová výroba v Německu, která se v dubnu snížila o 2,2 procenta.
S ohledem na tato fakta snížil včera Mario Draghi mírně předpověď růstu ekonomiky pro příští rok. Pro letošek ji ponechal od minus půl procenta do plus 0,3 procenta. Naznačil zároveň, že výkonnost se může ještě zhoršit. ECB podle Draghiho bude nadále dodávat bankám likviditu pomocí tříměsíčních půjček. Obnovit program dlouhodobých úvěrů, tzv. LTRO, jimiž napumpovala na přelomu roku levné peníze do komerčních bank na kontinentu bilion eur, opakovat nechce. Největšími příjemci této formy pomoci byly právě španělské banky.
Cesty z nouze
» Svépomoc: Premiér Mariano Rajoy doufá, že EU a trhy budou řešit Řecko, zatímco Madrid získá potřebný čas a peníze. » ECB: Možný nákup dluhopisů a injekci pro Bankii banka odmítla a vyčkává. » EFSF: Současný záchranný fond má stále přes 200 miliard eur, tuto cestu preferuje Berlín. » Standardní zásah ESM: nevýhodou půjček za přijatelný úrok by byl další nárůst státního dluhu. » ESM, půjčka bankám: Příští fond by mohl financovat banky, ale nemá to ve stanovách. » MMF: Sóloakce této instituce by Madridu pomohla, ale narazila by na odpor zbytku EU.
