Španělská krize se více podobala irské a americké bankovní krizi. Regionální kampeličky, zvané cajas, masivně investovaly do realitního boomu a s prasknutím bubliny na realitním trhu před pěti lety byly nakonec sraženy na kolena. Zatímco propad na irském a americkém realitním trhu byl relativně rychlý, ve Španělsku se trh, z důvodů celkového ekonomického poklesu, propadá již pět let a aktuálně se zdá, že to nejhorší má ještě před sebou.
Výsledkem je potřeba španělských bank navýšit kapitál, aby vyhověly zpřísněným unijním požadavkům, které platí od července, a vytvořily si dostatečné rezervy na pokrytí nesplácených hypotečních úvěrů.
K řešení této situace má přispět záchranný fond Evropské unie s kapacitou 440 miliard eur. Až do loňského roku byl určen k jediné věci – finanční záchraně celého státu. Po nátlaku z Bruselu však Německo souhlasilo s rozšířením fondu EFSF o několik úzce zaměřených nástrojů. Včetně možnosti rekapitalizovat banky. Už v té době byla tato varianta vnímána jako ušitá na míru právě Španělsku.
Ačkoli před puštěním do problémových bank musí peníze protéct přes národní vládu, „rekapitalizační“ nástroj umožňuje poskytnout finanční pomoc bez podmínek vnucených Řecku, Irsku a Portugalsku. Madrid také nebude každé čtvrtletí vítat delegace z věřitelských zemí, které by si detailně procházely hospodaření vlády.
Čtěte také:
Španělsko sune EU ke společnému rozpočtu
Fitch snížila ratingy dvou největších španělských bank
Dříve zachráněné země se již nechaly slyšet, že se všem neměří stejným metrem. Dotčeni jsou Irové, protože jejich krize měla podobné příznaky, tamním bankám ale bez slibu úsporných opatření nikdo nepomohl. Řečtí politici zase pomoci Španělsku využívají pro zvýšení svých preferencí před víkendovými volbami. Tvrdí, že podmínky záchranných úvěrů jsou pro Řecko nevýhodné a že je změní poté, co volby vyhrají.
Čím se liší pomoc Španělsku od záchrany Řecka
- krize byla zaviněná neodpovědným podnikáním (převážně malých regionálních) bank, nikoli nezřízeným utrácením vlády
- finanční pomoc míří do bankovního sektoru, nikoli na financování chodu státu
- peníze půjdou přes španělskou vládu, ale bez nutnosti zavázat se k drakonickým úsporám, jako to muselo udělat Řecko, Irsko a Portugalsko
- na financování pomoci se neúčastní Mezinárodní měnový fond (MMF)
- zemi nečekají inspekce takzvané troiky (MMF, Evropská centrální banka a Evropská komise)
