Historický zlom. Ve Sněmovně usedne rekordní počet žen, dvě strany mají většinu poslankyň
Nově zvolená Poslanecká sněmovna bude mít nejvyšší zastoupení žen v historii. Celkem jich zasedne 67. Díky masivnímu kroužkování voličů se do popředí dostaly zejména kandidátky Pirátů a hnutí STAN. Obě strany nyní posílají do dolní komory převážně ženy. Nejméně žen mají Motoristé a SPD.
Největší zlom nastal u Pirátů, kde voliči výrazně využili možnost preferenčních hlasů. Do poslaneckých lavic se dostalo 15 žen a jen tři muži a výrazně posílily i kandidátky hnutí STAN, které nyní bude mít 14 poslankyň a 8 poslanců.
Podle iniciativy Zakroužkuj ženu kampaň na podporu žen v politice oslovila více než 1,2 milionu lidí. „Nezávisle na sobě běželo hodně iniciativ, které vyzývaly ke kroužkování žen a i mladých lidí,“ vysvětluje ředitelka Fóra 50 % Markéta Kos Mottlová. Podle ní hrála roli i generační obměna voličstva. „Další strany by to mělo probudit. Pokud chtějí mladší voliče, tak nemít ženy na kandidátkách je přežité retro,“ dodává.
Díky kroužkování se do Sněmovny dostala také jednadvacetiletá studentka Právnické fakulty Univerzity Karlovy a předsedkyně mládežnické organizace STAN Julie Smejkalová, která plánuje řešit školství a bydlení a chce reprezentovat mladé. Je nejmladší poslankyní od vzniku České republiky.
Zatímco u Pirátů a STANu je zastoupení žen rekordní, u koalice SPOLU zůstává situace výrazně konzervativnější. „Je to dáno i tím, že koalice SPOLU trvá dlouho a voliči už tolik nerozebírají jednotlivé kandidátky,“ říká Kos Mottlová.
Nová témata na stole
Ředitelka České ženské lobby Diana Soták Gregorová považuje rekordní počet žen za jednu z mála potěšujících zpráv těchto voleb a výsledek přičítá dvěma faktorům: „Je to zaprvé díky tomu, že ANO mělo na kandidátce hodně žen a také se ukázala síla preferenčních hlasů, což je dobrá zpráva, protože ženy přinesou jinou perspektivu i témata než muži,“ konstatuje. Současně však upozorňuje na limity. „Hnutí ANO bude vyjednávat se subjekty, které jsou otevřeně proti genderové rovnosti, čehož se obávám.“
Podle odbornic mohou poslankyně do politiky vnést silnější důraz na rodinnou politiku, sladění práce a osobního života a také na postavení žen na trhu práce. Soták Gregorová připomíná, že by se mohla otevřít i dosud odkládaná témata, jako je ratifikace Istanbulské úmluvy proti domácímu násilí, kterou Senát loni odmítl.
Průzkumy dlouhodobě ukazují, že česká veřejnost považuje dosavadní zastoupení žen ve Sněmovně za nedostatečné. Podle dat Fóra 50 % si to myslí 59 procent Čechů, mezi ženami dokonce 77 procent. Výsledek letošních voleb tak může být signálem změny. „Doufám, že je to budíček pro ostatní strany,“ uzavírá Kos Mottlová.
