Špičky eurozóny uklidňují: vklady už zdaňovat nebudeme

Kypr

Kypr Zdroj: ctk

Jednorázové zdanění bankovních vkladů na Kypru kvůli finanční pomoci od eurozóny je unikátním opatřením, které se již nebude opakovat. Ujišťují o tom podle agentury Reuters evropští představitelé. Snaží se tak udržet důvěru v evropský bankovní sektor a rozptýlit obavy, že pokud je možné připravit bankovní klienty o část vkladů na Kypru, může se to stát v kterékoliv členské zemi Evropské unie.

„Protože tento postup nebyl ministry financí eurozóny pouze schválen, ale také navržen, představuje zneklidňující zprávu pro každého, kdo má bankovní vklady v eurozóně,“ uvedl na svých internetových stránkách ekonomický redaktor společnosti Sky News Ed Conway.

„Ze situace na Kypru a této dohody nelze vyvozovat závěry pro ostatní země eurozóny,“ tvrdí nicméně zdroj ze španělského ministerstva hospodářství. Španělsko si již od eurozóny pomoc pro svůj bankovní sektor zajistilo loni.

„To nejlepší, v co může zbytek světa doufat, je, že kyperský případ je dostatečně unikátní na to, aby nevyvolal paniku v Aténách a Madridu (nebo v Lisabonu, Dublinu a Římě),“ napsal ekonomický redaktor listu Washington Post Neil Irwin.

Španělská centrální banka upozornila, že v důsledku událostí na Kypru neregistruje žádné známky odlivu kapitálu ze Španělska. „Španělský bankovní systém funguje za zcela normálních podmínek,“ uvedl mluvčí banky.

Na Kypru oznámení dohody o zdanění vkladů vyvolalo masivní vybírání hotovosti z bankomatů. Banky již ale učinily kroky k tomu, aby byly na účtech zmraženy částky odpovídající výši daně. Kyperská vláda navíc podle státního rozhlasu uvažuje o možnosti, že v úterý ponechá banky zavřené, aby zabránila vybírání vkladů. V pondělí je na Kypru státní svátek.

Ministři financí zemí eurozóny se v noci na sobotu dohodli na programu pomoci Kypru v objemu až deseti miliard eur (asi 256 miliard Kč). Kypr ale v rámci dohody musí vybrat jednorázovou daň 9,9 procenta z bankovních vkladů nad 100 tisíc eur a 6,75 procenta u vkladů nižších.

Kypr je po Řecku, Irsku, Portugalsku a Španělsku pátou zemí, která musela v důsledku dluhové krize požádat eurozónu o finanční pomoc. S pomocí, kterou dříve dostaly jiné země eurozóny, podmínka zdanění vkladů spojena nebyla. Kypr by zřejmě bez finanční pomoci musel vyhlásit platební neschopnost.