Srbský premiér straší izolací v případě Šešeljova volebního úspěchu

Vojislav Šešelj

Vojislav Šešelj Zdroj: ctk

Premiér Aleksandar Vučić bije pár týdnů před volbami na poplach. Po osvobození předsedy Srbské radikální strany Vojislava Šešelje z obvinění trestního tribunálu v Haagu šéf vlády varuje před posilováním politických sil, které by balkánskou zemi mohly poslat zpět do izolace.

Ultrapravicový Šešelj je totiž velkým odpůrcem přibližování Srbska k NATO i k Evropské unii. „Našimi přáteli můžou být jenom ti, kdo nás nebombardovali,“ řekl šedesátiletý radikál, kterého z Haagu pustili už v roce 2014 kvůli zhoubné rakovině.

I když Šešelj tvrdí, že by v nadcházejících volbách měla jeho strana získat až čtvrtinu hlasů, podle posledního průzkumu by dostala jen pět procent, s nimiž by sotva proklouzla do parlamentu. Předseda vlády přitom o radikálech mluví jako o velkém nebezpečí pro svůj volební výsledek.

„Nikdy jsme nebyli tak blízko k prohře ve volbách. Je jasné, že ostatní skupiny se můžou sjednotit a vytvořit vládu,“ řekl Vučić na základě výzkumu, který si vláda nechala vypracovat po osvobození Šešelje. Konkrétnější data ovšem nezveřejnil. Přitom podle posledního průzkumu Centra pro svobodné volby a demokracii by jeho volební koalice získala 53 procent hlasů.

Je tedy otázkou, jestli současný srbský premiér prostě neblafuje, aby si zajistil pohodlnou nadpoloviční většinu. Tuto myšlenku zastává analytik Nového srbského institutu politických věd Džordže Vukadinović. „Vučić chce úplné vítězství, aby nemusel vstupovat do koalice,“ cituje analytika list Chicago Tribune.

Srbský premiér potřebuje prosadit reformy, na kterých se dohodl s Mezinárodním měnovým fondem, aby mohl zemi fiskálně konsolidovat a přiblížit ji Evropské unii. Představitelé MMF by rádi viděli reformu státní správy, privatizaci a transformaci státních společností. Premiér vyhlásil za svůj cíl připravit zemi na vstup do Evropské unie do roku 2020.

„Ptám se voličů, jestli chtějí stabilní a bezpečné Srbsko, nebo návrat k časům nejistoty. Věřili jsme, že jsou už za námi,“ řekl novinářům Vučić. Šešeljově politice vyhlásil „urputný boj“, prý by vedla k izolaci země.

Staří kolegové

Původně ovšem na nacionální kartu hrál i Vučić, v devadesátých letech byl členem Šešeljovy radikální strany, jako ministr informací pokutoval novináře kritizující vládu a zakázal vysílání zahraničních televizí. Od té doby ovšem alespoň navenek prošel politickým přerodem a své činnosti za časů prezidenta Slobodana Miloševiće veřejně lituje.

Vztah Srbů k Evropské unii je podle předloňského průzkumu agentury Ipsos složitý. Pozitivně vidí integrační projekt 32 procent dotázaných, v případě Ruska to je 52 procent. Většina lidí ovšem evropskou integraci země podporuje. Sedm z deseti by preferovalo, aby jejich děti žily v Evropské unii, 17 by jako lepší možnost vidělo Rusko. Doufají, že členství v integračním projektu bude mít pozitivní vliv na ochranu lidských práv, právní systém, školství i ekonomiku.

Chorvatsko zabránilo otevření další kapitoly
Otevření další kapitoly přístupových rozhovorů Srbska s EU koncem
minulého týdne zablokovalo Chorvatsko. Důvodem je spor o srbský
zákon o stíhání válečných zločinců. Srbsko o vstupu do unie vyjednává
od počátku roku 2014. V pátek se měly otevřít dvě nové kapitoly:
Justiční systém a základní práva a Svoboda a bezpečnost. Zástupkyně
Chorvatska v pracovní skupině ale otevření kapitoly o justici odmítla.
„Srbskou vládu rozhodnutí Chorvatska zaskočilo,“ uvedl premiér Vučić.
„Nenecháme se nikým v Evropě či ve světě, ani Chorvaty, vydírat
ani ponižovat. Máme teď nimi padnout na kolena a žebrat? Srbsko
nepřijme žádné ultimátum,“ dodal. /čtk/