V první řadě se nabízí otázka, kolik procent svého HDP Řecko na důchodech vyplácí. Na první pohled je vše jasné. Údaje Eurostatu z roku 2012 jednoznačně ukazují, že řecké výdaje na penze jsou v poměru k HDP nejvyšší v eurozóně.
„To je ale částečně způsobeno propadem HDP v důsledku ekonomické krize,“ vysvětluje Matthew Dalton, bruselský zpravodaj listu The Wall Street Journal. Při zohlednění potenciálního HDP (tedy maximálního výkonu, který může daná ekonomika s dostupnými zdroji podat) se Řecko propadne na druhé místo za Itálii.
Objem řeckých výdajů na důchody je navíc z velké části důsledkem nepříznivé demografie: pětina Řeků je starších 65 let, což je jeden z nejvyšších poměrů v eurozóně. Jak tedy bude vypadat statistika, pokud se zaměříme na výdaje v přepočtu na člověka v této věkové kategorii?
Řecko se najednou pohybuje pod průměrem eurozóny i Německa. Je ovšem třeba dodat, že na tuto pozici Řecko spadlo po škrtech vynucených „trojkou“. Hned v následujícím roce (2013) se ovšem v jejich důsledku zvýšilo procento starých lidí, které ohrožuje chudoba, na patnáct procent. To jsou dvě procenta nad průměrem eurozóny. Lze předpokládat, že loni se tato míra ještě zvýšila.
Zásadním nedostatkem řeckého důchodového systému je ale jeho složitost a neefektivnost. Ještě v roce 2008 mělo celkem 133 separátně spravovaných fondů. Tento počet měl v rámci reforem klesnout pod 13. Přehled o výši penzijních výdajů si ale řecká vláda mohla udělat až tehdy, když každý příjemce dostal své číslo sociálního zabezpečení. Uvedené grafy pracují s revidovanými údaji a původně byly nižší.
Ewald Nowotny: Odchod Řecka z eurozóny by byl katastrofa
