Obě komory bolivijského parlamentu schválily návrh zákona o uspořádání nových prezidentských a parlamentních voleb. V těch by už nesměl kandidovat exprezident Evo Morales. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž se jedná o průlom v současné bolivijské politické krizi.
Volby jsou klíčové pro ukončení nestability, která v zemi panuje už měsíc. Návrh zákona musí ještě podepsat prozatímní hlava státu Jeanine Áňezová. Pak se stane zákonem.
Aňezová také odmítla ndát exprezidentovi Evovi Moralesovi senátory navrhovanou amnestii, napsala agentura AFP. Prozatímní vláda ho v pátek obvinila ze vzpoury a terorismu. Morales, který odstoupil před necelými dvěma týdny po masivních protestech a nyní pobývá v Mexiku, podle vlády vyzývá svoje příznivce k nepokojům a blokádám metropole La Paz. Úřady tvrdí, že to dokládá zvuková nahrávka.
Politickou krizi v Bolívii vyvolaly prezidentské volby z 20. října, v nichž se tehdejší prezident Evo Morales prohlásil vítězem. Opozice i mezinárodní pozorovatelé je ale označili za zmanipulované.
Kontroverzní volby vyvolaly vlnu hromadných protestů, při nichž přišlo o život nejméně 32 lidí. Morales, který stál v čele země téměř 14 let, pod tlakem a na výzvu vedení armády i policie rezignoval, odstoupil i viceprezident Álvaro García Linera a šéfové obou komor parlamentu. Prozatímní hlavou státu se z pozice druhé místopředsedkyně Senátu stala Áňezová, kterou potvrdil v čele země i ústavní soud.
Morales po své rezignaci odcestoval do Mexika, do ulic v zemi pak vyšli na protest proti údajnému „převratu“ jeho stoupenci.
Text návrhu zákona o nových volbách zakazuje Moralesovi i Linerovi kandidovat. Parlament musí také zvolit sedm nových členů Nejvyššího volebního soudu, což je nejvyšší volební instance v zemi.
