Střední a východní Evropa pořád láká zahraniční investory

Otevření nové výrobní haly společnosti Continental Barum

Otevření nové výrobní haly společnosti Continental Barum Zdroj: ČTK

Příliv přímých zahraničních investic do střední Evropy
Továrna Hyundai Nošovice
Škoda Auto
Otevření nové výrobní haly společnosti Continental Barum
5
Fotogalerie

Příliv kapitálu do regionu se loni o třetinu zvýšil, proudí hlavně do zemí neplatících eurem.

Atraktivita střední a jihovýchodní Evropy pro zahraniční investice zprudka roste. Jen loni přitekly do šestice největších ekonomik regionu přímé investice za více než 27 miliard eur, tedy o třetinu více než v roce 2015. Osmdesát procent z těchto peněz skončilo v Polsku, Maďarsku a Česku. Region se loni stal cílem pro polovinu všech evropských přímých zahraničních investic v oblasti výroby, střední Evropa tak dorůstá do role dílny Evropy.

„Země regionu patří mezi oblíbené cíle výrobního outsourcingu a minimálně letos se tento trend ještě prohloubí. V některých zemích ale vývoj naráží na nedostatek pracovních sil a rostoucí mzdy,“ uvádí analýzy Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia, ekonom Gábor Hunya.

„Přes všechna politická rizika jsou ekonomické parametry zemí střední Evropy stále dostatečně dobré, aby nabízely investorům atraktivní podmínky. Klíčová je zejména makroekonomická stabilita, členství v unii, blízkost západní Evropě a levná pracovní síla,“ zdůrazňuje ekonom Deloitte David Marek.

Objem přímých zahraničních investic do vybraných zemí regionu střední a východní Evropy (v miliardách eur)

Příliv přímých zahraničních investic do střední EvropyPříliv přímých zahraničních investic do střední Evropy|Vienna institute for International Economic Studies

Zatímco zájem investorů o regionální jedničku Polsko loni takřka o desetinu oslabil, do Maďarska přiteklo kapitálu více než dvojnásobek, Česko přivítalo přes 160 miliard korun, tedy zhruba čtyřikrát tolik peněz než v roce 2015. Do Česka podle ekonomů přitékají převážně peníze už stávajících investorů, kteří rozšiřují výrobu a někdy i výzkum a rozvoj, jen v menší míře jsou to zcela noví investoři. „K historickým rekordům z předkrizových let přesto stále desítky miliard chybí, výjimkou zdaleka nebyl příliv kapitálu přesahující 200 miliard eur,“ připomíná ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Někteří z ekonomů zdůrazňují propastný rozdíl mezi investicemi v zemích regionu v závislosti na měně, kterou země platí. „Souhrnný příliv zahraničních investic do Slovinska, Estonska, Litvy, Lotyšska a na Slovensko dohromady nebyl loni ani třetinový v porovnání s přílivem investic do Česka. Euro tak pro investory lákadlem zrovna nebylo,“ říká ekonom Cyrrusu Lukáš Kovanda.