Pozornost ke střední Evropě může být v EU po pandemii menší | E15.cz

Střední Evropě hrozí odstavení mimo hlavní unijní proud

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Koronavirová krize může ovlivnit další směřování střední Evropy. V poslední době sílí obavy, že vlády zemí visegrádské čtyřky využívají situace k posílení své moci. Je přitom možné, že v Evropské unii bude v důsledku pandemie méně prostoru a chuti řešit jejich fungování. Východ společenství může celkově zůstat stranou hlavního dění.

Před měsícem vyvolal velkou mezinárodní pozornost postup kabinetu Viktora Orbána, který si v rámci boje proti koronaviru v Maďarsku prosadil vládu pomocí dekretů. Jeho kritici však mají obavy, že EU bude mít v brzké budoucnosti větší problémy, než aby se zabývala situací v Budapešti. „Orbán je velice zkušený ve výběru svého politického okamžiku. Dělal to často i předtím, když byli politici jiných zemí něčím rozptýleni. Zavádí nová opatření a pak čeká, až ustane poprask,“ popsala taktiku maďarského premiéra listu The Guardian Heather Grabbeová z Open Society European Policy Institute v Bruselu.

V Polsku zase opozice protestuje proti plánu vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) uskutečnit v květnu korespondečně prezidentské volby navzdory současné situaci. Podle kritiků takové hlasování nedostojí demokratickým standardům, navíc je pro voliče riskantní. Expremiér a někdejší šéf Evropské rady Donald Tusk tento týden vyzval k bojkotu hlasování.

Evropská komise ve středu navíc zahájila nové řízení s Polskem kvůli zákonu, který umožňuje trestat soudce stavějící se proti kontroverzní justiční reformě.

S oběma zeměmi už vedou ostatní členské státy EU dlouho řízení kvůli podezření z porušování unijních hodnot. Jelikož se však jedná o politicky mimořádně citlivou záležitost, kterou lze jen těžko projednávat prostřednictvím videokonferencí, jednání nyní stojí, poznamenal minulý týden portál Euobserver. A je otázka, zda budou mít Brusel a jednotlivé státy po skončení pandemie energii řešit excesy na východní periferii, nebo budou plně vytíženy nápravou škod ve starých členských zemích v čele s Itálii.

To přitom může mít ekonomické důsledky. Server Politico v půli dubna poznamenal, že řada zemí střední a východní Evropy si bude muset poradit bez pomoci Evropské centrální banky a mechanismů eurozóny. Poukázal na polské obavy, že boj s krizí bude soustředěn především na země platící eurem. „Protože nejde o krizi eurozóny, je nanejvýš důležité, abychom se do procesu řešení ekonomických důsledků pandemie zapojili všichni v duchu evropské solidarity," apeloval podle serveru polský ministr financí Tadeusz Kościński na své kolegy.

O to důležitějším nástrojem bude pro země mimo eurozónu unijní rozpočet, jehož návrh by měl být známý v půli května. Finanční rámec pro příštích sedm let by měl být poměrně štědrý, roli v jeho alokaci může přitom sehrát vyjednávací síla zmíněných států. Zde se otvírá prostor pro visegrádskou čtyřku, která o sobě zatím při řešení pandemie nedává příliš vědět.

Čeští experti výhody eura nevidí
Mezi českými odborníky převládá názor, že je za současných okolností lepší nebýt členem eurozóny. „Výhody toho, že nejsme její součástí, výrazně převažují,“ řekl nedávno viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora německému listu Frankfurter Allgemeine Zeitung. Obává se, že pandemie bude mít dopad na soudržnost eurozóny. Podobně se vyjadřuje i premiér Andrej Babiš a řada osobností z hospodářské sféry, které vyzdvihují výhodou vlastní měny a centrální banky. Takto jednoznačné soudy ale odmítá viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. „Koruna není velkou výhodou ani nevýhodou. Je to jen měna. O tom, jak rychle a v jaké kondici se jednotlivé ekonomiky dostanou z krize budou rozhodovat úplně jiné faktory," zdůrazňuje.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video