Evropští radikálové dlouhodobě schvalují politik ruského prezidenta Vladimira Putina. Během krize na Ukrajině tyto tendence jen zesílily. Vyplývá to ze studie budapešťského institutu Political Capital. Členové těchto stran v uplynulých vesměs opakovali tvrzení Kremlu, že nepokoje na Ukrajině rozdmýchávají EU a USA.
Několik politiků extrémně pravicových a populistických stran, včetně jednoho českého zástupce, se dokonce v roli pozorovatelů vydalo na Krym během referenda o připojení poloostrova k Rusku. Hlasování, které Západ odmítl jako nelegitimní, bylo podle nich svobodné a férové.
Unijní radikálové jsou v Rusku jako doma
Vzájemná spolupráce přitom nekončí jen na úrovni sdílení rétoriky. Například na prosincový kongres italské strany Liga severu se sjeli nejen představitelé radikální pravice z Belgie, Nizozemska, Rakouska a Švédka, pozvání přijal také Viktor Zubarev, poslanec Putinovy strany Jednotné Rusko.
Na letošní Ruské národní fórum, které podle autorů studie organizují lidé blízcí ruskému prezidentovi, pak obdrželi pozvání jak představitelé maďarského Jobbiku, tak zástupci řeckého Zlatého úsvitu.
Aktivity těchto stran – z nichž některé se krátce před volbami do Evropského parlamentu objevují předních příčkách průzkumů – tak podkopávají snahu lídrů EU zaujmout jednotný postoj vůči Moskvě a jejích akcích na Ukrajině.
Šéfka francouzské Národní fronty Marine LePenová svou náklonnost k Rusku neskrývá. Zemi letos stihla navštívit už dvakrát, naposledy se v Moskvě na začátku dubna sešla s předsedou dolní komory ruského parlamentu Sergejem Naryškinem, který je na seznamu osob čelících evropským sankcím.
Le Penová během návštěvy opakovaně vyjadřovala podporu ruskému postupu na Ukrajině, EU podle ní rozpoutává „novou studenou válku“.
Poslanci z EU posvětili referendum
Nesnadné situaci čelí bulharská vláda. Země je sice členem EU i NATO, především starší obyvatelé ale stále s nostalgií vzpomínají a těsné spojení s Ruskem. Vládní kabinet navíc spoléhá na podporu extrémně pravicové strany Ataka, které se evropské sankce vůči Rusku nezamlouvají. Podle politologa Daniela Smilova, kterého cituje server EUobserver, se Ataka chová, jako kdyby bylo Bulharsko součástí Ruska nebo Putinovy euroasijské unie. Také Ataka tvrdí, že referendum na Krymu bylo vyjádřením svobodné vůle jeho obyvatel.
Zatímco roli pozorovatele při volbách v evropských zemích obvykle zastává Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, jejím zástupcům byl během krymského referenda odepřen přístup na poloostrov. Hlasování namísto toho zaštítila bruselská organizace, kterou vede belgický radikální politik Luc Michel.
Přestože pozorovatelé OBSE na Krymu chyběli, vstup byl umožněn dvěma poslancům rakouských Svobodných, stejně jako evropskému poslanci za stranu BZÖ Ewaldovi Stadlerovi. Volby monitorovali také poslanec maďarského Jobbiku Béla Kovács a český zákonodárce Milan Šarapatka z hnutí Úsvit.
Jobbik: nejúspěšnější žák
Zatím neúspěšnější mezi evropskými extremistickými uskupeními je maďarský Jobbik, který v nedávných volbách získal přes 20 procent hlasů. Zatímco pro některé evropské populisty je až příliš radikální, v Moskvě jsou jeho představitelé vítání. Maďarská média spekulují o tom, že už několik let získává finanční podporu z Kremlu.
Lídr strany Gábor Vona ovšem patří k nejhlasitějším příznivcům ruské politiky. V loňském rozhovoru pro Hlas Ruska prohlásil, že „kromě Turecka je Rusko jedinou euroasijskou mocností, která může tvořit skutečný politická, ekonomický a kulturní odpor proti euroatlantickému bloku“.
Mnozí představitelé evropských radikálních stran zřejmě po květnových volbách usednou v Evropském parlamentu. Podle analytiků to sice nemůže ohrozit jeho fungování, volební úspěch extremistů ale může ovlivnit i větší strany, které převezmou jejich euroskeptickou rétoriku – což by Kreml určitě uvítal.
