Studie: Globální oteplování může srazit světovou ekonomiku téměř o čtvrtinu

Ilustrační foto (vyschlé Aralské jezero)

Ilustrační foto (vyschlé Aralské jezero) Zdroj: Sasa Blau

Pokud bude globální oteplování pokračovat současným tempem a svět nic neudělá na zpomalení jeho tempa, klesnou do konce století příjmy lidí po celém světě o 23 procent. Vyplývá to z nové studie amerických univerzit.

Ačkoliv nepříznivé ekonomické dopady změn klimatu pocítí i některé vyspělé země, většina negativních jevů se projeví v tropických a subtropických rozvojových zemích, čímž ještě vzroste rozdíl mezi bohatými a chudými státy. Celkově klesne příjem na jednoho obyvatele 77 procentům států světa.

„Tím, že se na tento problém nezaměřujeme, vlastně vyhazujeme peníze oknem,“ citoval magazín Time spoluautora studie Marschalla Burkeho.

Ne všichni ale na oteplování doplatí. Ekonomikám ve střední a severní Evropě či Rusku nebo Kanadě změna klimatu přinese hospodářský růst, tedy přinejmenším do té doby, než i zde teploty překročí mez, za kterou začínají ekonomiku poškozovat.

Ideál 13 stupňů

Autoři studie z Kalifornské univerzity v Berkeley a Stanfordovy univerzity tvrdí, že jejich práce, jako první založená na skutečných datech, je jasným dokladem závislosti výkonu ekonomik na vývoji klimatu.

Výsledky jsou tristní. Hospodářské náklady na nikým nezpomalené oteplování budou 2,5 až stokrát vyšší, než uváděly dosavadní odhady, uvedl podle serveru Christian Science Monitor spoluautor studie Solomon Hsiang.

Průměrné světové roční teplotyPrůměrné světové roční teploty | Wisconska univerzita

Tak odlišné závěry Hsiang vysvětluje tím, že některé dosavadní výzkumy byly čistě teoretické a další vycházely z poměrně starých dat. Nyní ekonomové použili hospodářské a klimatické údaje 166 zemí z let 1960 až 2010.

Výsledkem výzkumu je mimo jiné zjištění, že produktivita vrcholí při průměrné roční teplotě 13 stupňů Celsia. Pod touto hodnotou produktivita s oteplováním roste, při dalším oteplování klesá. Propad je přitom strmější než růst produktivity směrem k ideální teplotě.

Průměrné teploty v ČR, 2014Průměrné teploty v ČR, 2014 | CHMU

Česko tak zatím může z oteplování těžit. Průměrná roční teplota dosáhla v letech 1961 až 1990 7,5 stupně, i když například loni se vyšplhala na 11,66 stupně.

Utrpí silní méně?

Podle švédského ekonoma Thomase Sternera, který ke studii napsal předmluvu, nová práce „vyvolá rozruch a měla by mít silné dopady na politiku“.

John Reilly z Massachusettského technologického Institutu ale upozorňuje, že podle studie jeho ústavu „nejteplejší ekonomiky v teplých oblastech jsou klimatickými změnami silně zasaženy, ale jakmile země dosáhnou určité úrovně ekonomické aktivity, už je klima tolik neovlivňuje“.

Výsledky posledního výzkumu naopak podporuje nedávná zpráva banky Citigroup. Pokud svět v následujících desetiletích udrží globální oteplování pod hranicí 1,5 stupně, ušetří ve srovnání s oteplením o 4,5 stupně padesát bilionů dolarů, uvádí.