Tato suma se odvozuje od průzkumu, který proběhl při referendech o osamostatnění kanadského Québecku, kdy se náklady odhadovaly na jedno procento HDP. London School of Economics (LSE) uvádí, že 1,5 miliardy liber je jen velmi skromný odhad. Pokud Skotská vláda ustanoví 180 vládních organizací potřebných k vedení státu, bude muset sáhnout do kapsy mnohem hlouběji.
Skotská vláda tyto výsledky odmítá s tím, že nikdy nevydala oficiální zprávu o tom, kolik úřadů pro státní správu bude třeba založit. Podle ministrů nebudou počáteční náklady tak horentní, jak předpokládá Londýn, plánují úspornou variantu založení nového státu.
Pokud Skotsko vystoupí z unie s Británií, několik vládních úřadů však bude nutno založit. Jedná se především o daňový úřad, správy důchodů, cestovních pasů, sociálních dávek, dopravy a také regulační orgány.
Edinburgh: Analýza je zcestná
Mluvčí Skotského ministra financí John Swinney tento průzkum odsoudil jako „naprosto scestnou analýzu“. Podle něj většina skotské vládní infrastruktury již existuje, navíc Skotsko získá podíl ze společných aktiv v hodnotě 1,3 miliardy dolarů (asi 26 miliard korun).
Swinney opětovně podotýkal, že Skotsko je jedna z nejbohatších zemí na světě. „Prosperujeme víc než Británie, Francie a Japonsko, potřebujeme ale pravomoci samostatného státu, abychom mohli zajistit prospěch všech lidí v naší zemi“ uvedl Swinney.
LSE vyzvala skotskou vládu, aby zveřejnila své odhady, kolik by stálo vytvoření organizací potřebných pro řízení země. Vláda sídlící v Edinburghu, hlavním městě Skotska, tak ještě stále neučinila.
