Lov divoké zvěře a ryb, kácení původních lesů a jejich přeměňování na zemědělskou půdu – ve všech těchto oblastech začalo lidstvo méně využívat přírodní zdroje, tvrdí na základě analýz výzkumů a dat z uplynulých desetiletí Breakthrough Institute. Podle něj se tak blíží okamžik, kdy přestane být ekonomický růst propojený s větší mírou využívání přírodních zdrojů.
„Po dlouhou dobu, možná tisíce let, se využívání přírodních zdrojů pohybovalo spolu s ekonomikou. Když jsme chtěli ekonomický růst, vykáceli jsme více lesa, spotřebovali více vody, využili více zemědělské půdy a tak dále,“ řekl serveru Mongabay Jesse Ausubel z Rockefellerovy univerzity v New Yorku.
Stejně půdy, více obilí
Tato zákonitost přestává platit a v některých případech už se tak stalo. „Například produkce obilí přestala být svázána s plochou obdělané půdy v 30. a 40. letech minulého století. Produkce se zněkolikanásobila, zatímco obdělávaná plocha zůstala víceméně stejná,“ dodal.
Ke stejnému bodu zlomu se blíží ničení lesů. Podle údajů Organizace pro výživu a zemědělství se čistá ztráta lesů, tedy přirozená obnova a vysazování nových lesů minus jejich ztráta, snížila o více než 50 procent. Lidé také méně loví divokou zvěř a klesá dokonce i globální úroveň znečistění.
Po přepočtu na obyvatele se už tento pokles dostavil ve většině sledovaných kategorií. „Nároky na zemědělskou půdu na jednoho obyvatele klesly za posledních 50 let na polovinu,“ uvádí studie. „Světová spotřeba dřeva se stabilizovala,“ dodává.
Zatímco lov zvěře na maso v tropech je stále intenzivnější, ve většině vyspělých zemí je na ústupu a například lov velryb ve srovnání s minulostí takřka zaniklým odvětvím. Celková spotřeba vody se mezi léty 1950 a 1995 zvýšila o 170 procent, při přepočtu na hlavu ale přibližně od roku 1980 klesá.
Příliš pomalý pokrok?
Autoři studie věří, že pokud nedojde k negativnímu zvratu, závislost ekonomického růstu na přírodních zdrojích přestane během toho století platit ve všech oblastech.
Jiné studie ovšem upozorňují, že situace na místní úrovni může být značně odlišná. Loňský výzkum na Maltě ukázal, že zlepšení jednoho ukazatele, jako je snížení emisí oxidu uhličitého, nemusí vyvážit značné zhoršení v jiných oblastech, v případě středomořského ostrova především znečistění vody.
Rozsáhlá globální studie OSN na stejné téma v roce 2011 pak ukázala, že „ke snižování závislosti na přírodních zdrojích sice dochází, jeho tempo je ovšem nedostatečné pro vznik udržitelné společnosti“.
