Summit NATO: Jsme připraveni čelit terorismu nebo migraci, vzkazují šéfové členských států

Summit NATO v Bruselu

Summit NATO v Bruselu Zdroj: Reuters

Summit NATO v Bruselu. Maďarský premiér Victor Orban (vlevo) a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg (vpravo)
Summit NATO v Bruselu
3
Fotogalerie

Severoatlantická aliance je jednotnější a silnější než kdykoliv dříve a je připravena ke všem krokům potřebným pro kolektivní obranu. V závěrečné deklaraci přijaté ve středu na summitu NATO v Bruselu to uvedli šéfové států a vlád 29 členských zemí bloku. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na tiskové konferenci novinářům řekl, že na summitu panovala shoda ohledně nutnosti zvýšit příspěvky na obranu, je to podle něj otázka spravedlnosti i bezpečnosti.

"Diskutovali jsme, měli jsme neshody. Ale co je nejdůležitější - přijali jsme rozhodnutí, která toto spojenectví posunují kupředu, která nás posilují," řekl novinářům Stoltenberg.

Na tvrdou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně nízkých příspěvků evropských spojenců na vlastní obranu, generální tajemník NATO poznamenal, že v alianci byly spory i v minulosti. "Ale nakonec jsme všichni souhlasili, že Severní Amerika a Evropa jsou společně bezpečnější. NATO je dobré pro Evropu a je dobré pro Severní Ameriku," podotkl.

V rozsáhlém závěrečném dokumentu alianční vrcholné schůzky se kromě jiného uvádí, že aliance je jednotná tváří v tvář výzvám představovaným agresivním postupem Ruska, nestabilitou v Africe a na Blízkém východě, jejímž důsledkem je terorismus, migrace a obchodování s lidmi. Mezi hrozbami jsou zmíněny také krize v Sýrii, dezinformační kampaně a škodlivé kybernetické aktivity.

NATO potvrdilo svůj stávající postoj vůči Rusku, přijatý po jeho anexi Krymu a postupu na východní Ukrajině, na agresivnější Rusko reagovala aliance posílením svého východního křídla. Vztahy s Moskvou budou jedním z témat nadcházející večeře aliančních premiérů a prezidentů, jen několik dní před tím, než se v Helsinkách Trump sejde v pondělí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Šéfové států a vlád aliančních zemí potvrdili některé konkrétní kroky - velkou úpravu velitelské struktury, která posílí asi o 1200 lidí. Vzniknou například dvě nová velitelství odpovědná za přesuny aliančních sil. To v Norfolku bude odpovídat za dopravu přes Atlantik, druhé v německém Ulmu za logistiku v Evropě.

Podpory se dočkala i původně americká iniciativa vyšší připravenosti označovaná jako "4x30". NATO nyní chce mít k roku 2020 30 mechanizovaných praporů, 30 letek a 30 bojových plavidel připravených k akci do 30 dní.

Stoltenberg uvítal, že mnoho spojeneckých zemí se přihlásilo se svými příspěvky do nejrůznějších aliančních misí, projektů a iniciativ.