Moldavští pracovníci jsou často odměňováni jen na úrovni minimální mzdy, která v těchto zemích nepřevyšuje 80 eur měsíčně. Například v Číně je minimální mzda 175 eur. Ve všech zkoumaných zemích nedosahuje nejnižší čistá mzda, kterou si švadlena odnáší domů, ani třiceti procent životního minima. „Pracovní místa s takto nízkými mzdami chudobu spíše vytvářejí, než aby ji snižovala,“ uvádí studie.
Tvrdým podmínkám čelí zaměstnanci oděvních továren i v Česku. Nová studie Českou republiku sice nezahrnuje, oficiální čísla z odvětví ale ukazují na průměrnou mzdu kolem 15 tisíc korun hrubého. „Mzdy v oděvní výrobě dlouhodobě stagnují a zákony umožňují existenci pracující bídy. Vždyť když někdo pracuje a dostává za práci minimální mzdu, a přitom má nárok na dávky sociálního zabezpečení, je něco špatně,“ říká místopředseda textiláckého odborového svazu Miloš Konečný.
Respondenti studie: Mzdy se prý dokonce snižují
Studie vychází mimo jiné z rozhovorů s více než třemi sty zaměstnanci východoevropských továren. „Mzdy se snižují. Brali jsme měsíčně 430 eur, pak mzda klesla na 330 eur. Nedokážete si představit, jaká je to pohroma pro rodinu,“ popsala situaci švadlena ze Slovenska. Šestidenní pracovní týden je přitom v odvětví na Slovensku normou, příplatky za přesčasy naopak výjimkou. Bují švarcsystém, tedy „zaměstnávání“ na živnostenský list.
Podobná situace podle odborů panuje rovněž v Česku. „V době krize se propouštělo, nyní však začínají narůstat zakázky a zaměstnavatelé nutí zaměstnance k enormním přesčasům. Dochází k únavě a vyhoření lidí a poznáme to v příštích letech nárůstem nemocných,“ dodal Konečný z odborového svazu sdružujícího textilní a oděvní pracovníky.
V průzkumu se objevila plejáda módních značek typu Adidas, Benetton, H&M nebo Zara. Některé módní firmy se už přitom proti sotva zveřejněné studii stihly ohradit. „O nelegálních praktikách vůči našim zaměstnancům nemůže být řeč, stejně jako o vyplácení ‚hladových‘ mezd. Věnujeme péči tomu, aby naši partneři byli v souladu přinejmenším se zákonnou minimální mzdou, jak je obvyklé v daném odvětví,“ uvedla společnost Hugo Boss Germany v reakci zveřejněné na webu EurActiv.com.
A zaměstnavatelská konfederace Euratex si přisadila zpochybněním metodiky zveřejněné studie. Z celého textilního průmyslu se věnuje jen oděvní výrobě a zabývá se i zeměmi typu Ukrajiny či Moldavska, které nejsou v EU.
EU: rozdíly v platech mužů a žen jsou stále velké
