Švédsko uznalo Palestinu jako stát, Izrael to kritizuje

Pro Švédsko je Palestina ode dneška existujícím státem, rozhodla švédská vláda. Palestinci to uvítali jako odvážné rozhodnutí, podle Izraele je projevem nepochopení blízkovýchodní situace, která je prý složitější než nábytek ze švédského obchodního domu IKEA. Stockholm doufá, že tento krok ukáže cestu také ostatním zemím v EU. Česká republika Palestinu jako stát neuznává a podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka se k tomu nyní ani nechystá.

Švédská ministryně zahraničí Margot Wallströmová prohlásila, že její země Palestinu uznává, protože tam „existuje, území, národ a vláda“. Přiznala, že jde o netypický případ, ale přirovnala krok své vlády k postupu Švédska v případě Chorvatska nebo Kosova, které Švédsko rovněž uznalo, i když tamní vlády svého času kontrolovaly jenom část území.

„Jde o významný krok, který potvrzuje právo Palestinců na sebeurčení. Je to příspěvek k lepší budoucnosti regionu, poznamenaného ničením, frustrací a zablokovanými mírovými rozhovory. Někomu se bude zdát, že je toto rozhodnutí předčasné. Já se obávám, že přichází příliš pozdě,“ napsala Wallströmová v článku, který dnes otiskl list Dagens Nyheter.

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás rozhodnutí Švédska uvítal a vyzval další země, aby švédský příklad následovaly. „Pan Abbás žádá všechny státy, které ještě váhají, aby po vzoru Švédska uznaly naše právo na nezávislý stát v hranicích před rokem 1967 a s východním Jeruzalémem jako hlavním městem,“ citoval Abbáse jeho mluvčí Nabíl abú Rudajná. Hranice z roku 1967 zahrnují Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, tedy území, jež Izrael obsadil za válečného konfliktu toho roku.

Izrael: Situace je složitější než nábytek z IKEA

Izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman prohlásil, že toto „nešťastné rozhodnutí jenom posílí radikální a neústupné Palestince“. „Švédská vláda musí pochopit, že vztahy na Blízkém východě jsou komplikovanější než nábytek obchodního domu IKEA, který si sestavíte sami doma. Měla by jednat odpovědně a citlivě,“ řekl.

Palestinci chtějí mít stát na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy. Hlavním městem má být východní Jeruzalém. Z dosavadních kol mírových rozhovorů ale zatím nevzešla dohoda nejen o hranici, ale ani o Jeruzalému. Izrael navíc na západním břehu rozšiřuje židovské osady a prosazuje nedělitelnost Jeruzaléma.

Schulz: Podpora celé EU je nepravděpodobná

Wallströmová sdělila, že Švédsko chce ukázat cestu dalším zemím, ale specialista na izraelsko-palestinské vztahy Michaël Schulz z univerzity v Göteborgu řekl, že nedokáže odhadnout, zda nějaké země Švédsko napodobí. „Aby EU uznala Palestinu, musely by se dohodnout všichni členové, a to není pravděpodobné,“ řekl.

V parlamentu čelila Wallströmová kritice, že se vláda snaží poslance obejít. Analytik Per Jönsson nevidí nic neobvyklého na tom, že takovéto rozhodnutí přijme vláda, avšak zdůrazňuje, že je neobvyklé uznat stát, jehož vláda nemá plnou kontrolu nad svým územím. „Entita, kterou (švédská) vláda uznává jako stát, nemá žádné hranice,“ uvedl.

Česko uznání Palestiny neplánuje

Československá vláda s vyhlášením palestinského státu souhlasila v roce 1988, kdy Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) vyhlásila na okupovaných územích nezávislý palestinský stát s hlavním městem Jeruzalémem. Uznala tím rovněž existenci Izraele. Podobně tehdy postupovaly i některé další státy střední a východní Evropy, které náležely k východnímu bloku. Před svým vstupem do EU například Palestinu uznaly kromě Prahy také Maďarsko, Bulharsko, Polsko, Rumunsko, Malta a Kypr.

Mluvčí českého ministerstva zahraničí David Frous dnes vysvětlil, že Československo uznalo akt vyhlášení státu, ale Praha Palestinu jako stát neuznává a neuzavírá s ní žádné smlouvy.

„Česká republika bere rozhodnutí Švédska na vědomí a k podobnému kroku se nechystá,“ podotkl dnes šéf české diplomacie Zaorálek. „Domníváme se, že mírového uspořádání mezi Izraelci a Palestinci může být dosaženo pouze prostřednictvím přímých jednání mezi oběma stranami, a nikoliv jednostrannými kroky,“ zdůraznil Zaorálek.

Palestinu uznalo 130 zemí, tvrdí Palestinská samospráva

Palestinská samospráva tvrdí, že Palestinu už uznalo přes 130 zemí, a to když v roce 2012 hlasovaly ve Valném shromáždění OSN o zvýšení statusu Palestiny z pozorovatelské entity na pozorovatelský stát. ČR jako jediná evropská země ale hlasovala proti, z neevropských pak byly proti USA, Kanada a také Izrael. Nynější ministr zahraničí Lubomír Zaorálek tehdy jako představitel opozice prohlásil, že ČR sice podporuje vznik dvou států Izraele a Palestiny, ale hlasuje proti nečlenskému statusu Palestiny. Řekl tehdy, že se ukazuje odtrženost české zahraniční politiky od evropského dění.

EU v roce 2012 nehlasovala jednotně, z tehdejších členských zemí bylo pro 14 členů, ale 12 bylo mezi 41 zeměmi, které se zdržely. Patřila k nim například Británie i Německo.

Palestina mohla vzniknou již v roce 1948, arabské země to odmítly
29. listopadu 1947 - VS OSN přijalo rezoluci č. 181 o rozdělení Palestiny, která byla tehdy mandátním územím Společnosti národů pod správou Británie. Měly vzniknout dva státy, židovský a arabský, Jeruzalém měl být pod mezinárodní správou. Arabské země rezoluci odmítly a tak v roce 1948 vznikl jen Izrael a Palestinci na svůj stát stále čekají. Následně se mezi Izraelem a arabskými státy rozhořelo pět velkých válek a řada menších konfliktů, které zásadním způsobem ovlivnily dění prakticky v celém světě.
28. května 1964 - Na zasedání Palestinské národní rady (exilový parlament) v Jeruzalémě byla ustavena Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), střechová organizace hlavních palestinských skupin, která usiluje o vytvoření nezávislého palestinského státu. OOP byla až do roku 1991 USA a Izraelem zařazena mezi teroristické organizace.
22. listopadu 1974 - OOP získala status pozorovatele v OSN. Krátce před tím OOP přijala princip vlády jen na části „svobodné Palestiny“, západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy. Do té doby požadovali Palestinci stát na celém území někdejší Palestiny.
15. listopadu 1988 - OOP vyhlásila na okupovaných územích nezávislý palestinský stát s hlavním městem Jeruzalémem. Uznala tím rovněž existenci Izraele. Palestinci poprvé v historii uznali zásady několika rezolucí OSN, což umožnilo svolat mezinárodní konferenci o Blízkém východě. S vyhlášením palestinského státu tehdy mimo jiné souhlasila československá vláda a většina zemí východního bloku. Podle nynějších informací českého ministerstva zahraničních věcí „přes vyhlášení palestinského státu v roce 1988 není tato entita mezinárodně uznána“.
13. září 1993 - Po šestiměsíčních tajných jednání v Oslu se Izrael a OOP navzájem uznaly podpisem Deklarace o zásadách palestinské autonomie. Obsahuje zásady o omezené palestinské autonomii (palestinská samospráva) v pásmu Gazy a na západním břehu Jordánu a ukončuje 45 let nepřátelství.
29. listopadu 2012 - Většina členských zemí podpořila lepší diplomatické postavení Palestiny v OSN. S palestinskou žádostí o povýšení na nečlenský pozorovatelský stát souhlasilo 138 zemí, a nepřímo tak uznalo palestinskou státnost. Proti jich bylo devět včetně Česka. Celkem 41 členských států se zdrželo hlasování. Palestinci žádost podali navzdory výhradám Spojených států a Izraele.
30. října 2014 - Švédská vláda oficiálně uznala Palestinu jako stát. Izrael to kritizoval, Palestinci naopak vyzvali další země, aby Švédsko následovaly.