Pokud by se zpráva potvrdila, šlo by již o čtvrtý serverokorejský test jaderné bomby od roku 2006 a v případě skutečně vodíkové bomby by znamenal významný impulz celosvětovému zbrojení. Experti však pochybují. „Severní Korea činila prohlášení o svém jaderném a raketovém programu i v minulosti, ta se ale nepotvrdila,“ uvedla Melissa Hanhamová z kalifornského Střediska pro nešíření jaderných zbraní.
Jižní Korea a Spojené státy zaznamenaly poblíž severekorejské jaderné střelnice Pchunggje ráno místního času otřesy o síle 5,1 stupně, což je stejně jako při posledním testu v roce 2013. „Výbuch, kterého měli docílit, by musel být desetkrát větší,“ uvedl pro BBC Bruce Bennett, analytik Rand Corporation.
Lže Kim?
„Takže Kim Čong-un lže, když říká, že provedli vodíkový test. Buď použili jen účinnější jadernou pumu, nebo vodíková část nezafungovala.“ Pochybnosti panují i v Číně. „Data nenaznačují, že by mělo jít o vodíkovou bombu,“ řekl čínské státní televizi CCTV armádní expert Tu Wen-lung.
Akt mimo jiné odsoudily EU, NATO i Rada bezpečnosti OSN. Ta hned na večer svolala nouzové zasedání. „Odsuzujeme jakékoli porušení rezolucí Rady bezpečnosti OSN a vyzýváme severokorejskou vládu k respektování mezinárodních pravidel a závazků,“ citoval deník Financial Times mluvčího Rady bezpečnosti Neda Price.
Severokorejská jaderná zkouška ale nepobouřila jen západní politiky, ale také Čínu. Ta přitom platí za největšího spojence KLDR. „Silně apelujeme, aby se Severní Korea držela svého závazku na jaderné odzbrojení a aby nedělala nic, co by mohlo situaci zhoršit,“ uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing. Poslanci v Moskvě výbuch dokonce označili za přímé ohrožení ruské národní bezpečnosti.
| Nejničivější zbraň v dějinách lidstva |
|---|
| V čem se od sebe liší jaderná puma od vodíkové? První je založena na principu štěpení jader atomů, ta druhá naopak využívá energii z termonukleární fúze, tedy slučování atomových jader za pomoci vysoké teploty nebo tlaku. Je mnohem silnější a její výroba je technicky náročnější. První vodíková bomba byla vyzkoušena 1. listopadu 1952 na pokusné atomové střelnici USA na tichomořském atolu Eniwetok a hned bylo jasné, že jde o nejničivější zbraň v dějinách lidstva. Termonukleární exploze, která byla vyvrcholením dlouholetého vývoje, tehdy svou silou zaskočila i samotné autory projektu. „Klasické“ štěpné jaderné bomby, jejichž účinky po použití nad japonskými městy Hirošima a Nagasaki strašily celý svět, se náhle ocitly v „druhé lize“. Z vojenského hlediska se staly vhodnými spíše jen k plnění taktických úkolů než k nasazení jako zbraně strategického významu. |
