Zbrojní výdaje letos poprvé od roku 2009 porostou. Zatímco Čína, Indie a Rusko utrácejí za zbraně stále více, Evropa a USA šetří, vyplývá z každoročního přehledu analytické společnosti IHS, který zahrnuje 77 nejdůležitějších vojenských mocností světa. Čtyři z pěti trhů s nejsilnějším růstem leží na Blízkém východě, dodává studie. Například armádní rozpočet Saúdské Arábie se v poslední dekádě ztrojnásobil.
Dosud nejmocnější vojenská aliance NATO tak bude nadále ztrácet význam. Státy mimo NATO ji ve výši výdajů překonají nejpozději v roce 2021. Propad výdajů evropských zemí je ještě rychlejší, v roce 2015 by celou Evropskou unii měly překonat jen Čína a Rusko.
Podle analytiků se přesto Západ zatím nemusí tohoto posunu obávat. Potrvá ještě desítky let, než východní země doženou jeho technologickou převahu. Z růstu vojenských výdajů ale mohou těžit ekonomickou krizí silně zasažené evropské a americké zbrojní koncerny.
„Zaznamenali jsme výrazný růst výdajů v Rusku, Číně, Indii. Saúdské Arábii a Ománu,“ uvedl analytik IHS Craig Caffrey. „V mnohých státech NATO naopak erár šetří, výdaje armády sledují hospodářský růst,“ dodal.
Propad evropské a americké poptávky podle něj vyrovná růst jinde ve světě. „O roku 2016 dojde k silnému růstu,“ myslí si analytik. Především blízkovýchodní armády nešetří. Například Omán loni za zbraně utratil 9,2 miliardy dolarů, což je ve srovnání s rokem 2011 růst o 115 procent.
Celkové zbrojní výdaje asijských zemí rostou už od roku 2009. V roce 2020 by měl region odpovídat za 28 procent tržeb zbrojních společností. Jedním z důvodů růstu je posilování čínské armády a obava dalších zemí regionu z vojenské dominance Číny.
Čína své sousedy znepokojuje především opakovaným vznášením nároků na dvě skupiny neobydlených pacifických ostrovů, o které se po desetiletí pře několik zemí. Své vojenské rozpočty posilují Austrálie, Jižní Korea i Indie. Také Japonsko, které dlouhodobě prosazovalo úsporný kurz, chystá na letošek zvýšení výdajů.
