Světovou ekonomiku drtí koronavirus, ubývá práce a výhled není dobrý | E15.cz

Světovou ekonomiku drtí koronavirus, ubývá práce a výhled není dobrý

ČTK

Evropskou i globální ekonomiku čím dál zřetelněji svírají dopady pandemie způsobené koronavirem, ubývá pracovních míst a vyhlídky se zatím jen zhoršují. V Evropě i jinde za březen a duben kvůli omezujícím opatřením vlád prakticky ustala ekonomická aktivita, americké podniky pak nevídaným tempem pokračují v propouštění. V některých zemích analytici v letošním roce očekávají nejvýraznější hospodářský útlum od druhé světové války.

Institut GfK uvedl, že spotřebitelskou náladu v Německu pandemie zasáhla velmi citelně, jeho index spadl na rekordní minimum. Propad podnikatelské aktivity v eurozóně pak naznačil, že ekonomika zemí platících eurem by v tomto čtvrtletí mohla klesnout asi o 7,5 procenta. Index aktivity se totiž propad na minimum od roku 1998, kdy konzultační společnost IHS Markit začala tato data sledovat.

„Tvrdá omezující opatření, která mají bránit šíření nemoci covid-19, naprosto ochromila ekonomickou aktivitu napříč kontinentem,“ poznamenal k vyhlídkám evropské ekonomiky ekonom Florian Hense ze společnosti Berenberg Bank.

Po chmurných zprávách z Německa, na jehož ekonomice je závislá i řada českých firem, nastínil nedobré vyhlídky i rakouský institut WIFO. Ten předpokládá, že rakouská ekonomika letos klesne o 5,25 procenta, v případě pesimističtějšího scénáře až o 7,5 procenta. „V důsledku pandemie nemoci covid-19 jsou vyhlídky letošního vývoje ekonomiky v Rakousku nejhorší od konce druhé světové války,“ uvedl institut. Sousední Slovensko kvůli dopadům koronaviru výrazně snížilo odhad výběru daní a povinných odvodů na letošní rok a v roce příštím očekává jen mírné zlepšení.

S propadem o 6,7 procenta letos počítá Švýcarsko. Vláda předpokládá, že ekonomika vykáže nejhlubší propad od roku 1975, kdy švýcarské hospodářství pocítilo šokový vývoj cen ropy.

Znepokojivá čísla dál přicházejí ze Spojených států, kde o podporu v nezaměstnanosti za minulý týden požádalo asi 4,43 milionu lidí. Za pět týdnů, tedy od začátku krize, kterou vyvolala pandemie, přišlo o práci už více než 26 milionů lidí. Zanikla tak už všechna pracovní místa, která v USA vznikla od listopadu 2009, tedy od doby, kdy americká ekonomika začala po globální finanční krizi opět vytvářet pracovní místa. Na minimu je i v USA podnikatelská aktivita.

Zabránit úvěrové krizi se snaží Evropská centrální banka. Ta na mimořádném jednání Rady guvernérů rozhodla, že začne jako zástavu za úvěry přijímat i dluhopisy horší kvality, kterým byl kvůli dopadům koronavirové krize snížen rating do neinvestičního pásma. Evropská měnová autorita chce tímto krokem pomoci komerčním bankám a zároveň zabránit situaci, že kvůli dopadům koronaviru na ekonomiku se zasekne úvěrový trh.

Podporu ekonomice dojednávají lídři Evropské unie, od kterých se očekává, že schválí finanční pomoc za 540 miliard eur (14,9 bilionu Kč). Firmám by umožnila dál vyplácet mzdy a zatím se patrně i vyhnout bankrotu v případě těžkostí. Vzpruhu by pomoc znamenala i pro zdravotnické systémy. Evropské instituce a jednotlivé země už dosud zmobilizovaly celkem asi 3,3 bilionu eur (91 bilionů Kč).

Autor: ČTK
 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!