Nejsledovanějším ze tří plebiscitů bylo hlasování o přistěhovalcích. Jeho navrhovatelé chtěli prosadit, aby počet imigrantů ročně nepřekročil 0,2 procenta celkové populace, což je asi 17 tisíc lidí. Nyní do Švýcarska každoročně přijíždí více než 80 tisíc lidí.
S iniciativou nesouhlasila vláda, parlament ani velké podniky a referendum se vykládalo i jako hlasování o dalších vztazích s Evropskou unií. Omezení počtu přistěhovalců by totiž bylo porušením vzájemné dohody o volném pohybu osob a země by kvůli němu mohla přijít o bezproblémový přístup na unijní trh.
Referendum proběhlo už dříve
Švýcaři už letos o omezení přistěhovalectví jednou hlasovali. V únoru se jich v referendu těsná většina vyslovila pro zavedení kvót. Nyní ale další omezování počtu přistěhovalců odmítlo 74 procent hlasujících.
Také další z referend se týkalo cizinců. Konkrétně v něm šlo o zrušení poměrně nízké paušální daně, kterou platí bohatí cizinci, jež ve Švýcarsku bydlí, ale nepracují. Proti návrhu se postavilo 60 procent voličů.
Čtěte také:
Předmětem třetího referenda byly zlaté rezervy centrální banky. Jeho navrhovatelé žádali, aby banka do pěti let držela přinejmenším pětinu hodnoty svých aktiv ve zlatě a to aby skladovala výhradně na švýcarském území. Nyní má banka rezervy v hodnotě asi sedmi procent aktiv a v případě úspěchu plebiscitu navrženého nacionalisty by musela nakoupit 1500 tun zlata v hodnotě 60 miliard dolarů (1,3 bilionu korun). Proti návrhu se ale postavilo 78 procent hlasujíc
