Švýcaři zpřísnili pravidla pro imigranty – i pro ty z Česka

Švýcarsko

Švýcarsko Zdroj: profimedia.cz

Švýcarsko omezuje přistěhovalectví z osmi východoevropských členských zemí EU. Od prvního května dostane ročně povolení k pobytu v této alpské zemi jen asi 2 tisíce zájemců z Česka, Polska, Slovenska, Maďarska, Slovinska, Litvy, Lotyšska a Estonska. Evropská unie rozhodnutí Bernu kritizovala a označila to za narušení volného pohybu osob. Politování nad "selektivními kvótami" vyslovila také česká velvyslankyně při EU Milena Vicenová.

„Toto opatření považuji za porušení dohody o volném pohybu osob,“ prohlásila v reakci na rozhodnutí švýcarské vlády šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová. Dodala, že úmluvy mezi Bernem a Bruselem nemají činit rozdíly mezi jednotlivými unijními občany. Ashtonová rovněž nepovažuje švýcarské opatření hospodářsky a ani s ohledem na situaci na pracovním trhu za odůvodněné.

Velvyslankyně Vicenová krok uvedla, že je přesvědčena, že v době současných ekonomických problémů je správným krokem k oživení ekonomického růstu otvírání trhů a ne jejich uzavírání a protekcionismus.

Počet žádostí o pobyt prudce stoupá

Švýcarsko kritiku odmítá a své rozhodnuté obhajuje příslušným unijním nařízením, podle kterého může být mobilita osob v EU omezena, pokud v určitém roce přesáhne počet žádostí o povolení k pobytu nejméně o deset procent průměr za předchozí tři roky. Do Švýcarska, které je členem takzvaného schengenského prostoru volného pohybu, jezdí za prací řada unijních občanů. Zaměstnání zde hledají i obyvatelé nových zemí EU.

Od prvního května loňského roku, kdy se Švýcarsko zcela připojilo k volnému pohybu osob, vydaly podle vlády místní úřady unijním občanům asi 6 tisíc povolení k pobytu. Průměr za předchozí tři roky činil 2075 povolení. Bern proto tvrdí, že má právo takzvanou ventilovou klauzuli využít.

Švýcarská vláda se bojí, že nezvládne udržet sociální výdobytky

Vláda sice tvrdí, že 1,1 milionu unijních občanů, kteří žijí či pracují v osmimilionovém Švýcarsku, je přínosem pro ekonomiku státu, zároveň ale upozornila na rostoucí imigraci. Ta prý vyvolává obavy z integračních problémů a z dodržování nařízeného minimálního platu a dalších pracovních podmínek. Panují totiž obavy, že obyvatelé chudších zemí EU jsou ochotni pracovat za nižší plat, a připravit tak o místo Švýcary.

Švýcarsko, které si podle Reuters i v dobách hospodářské krize udrželo úroveň nezaměstnanosti na třech procentech, v posledních letech zažívá příliv pracovních migrantů z unie.

Pravicově-populistická Švýcarská lidová strana (SVP) označila imigraci za důvod zvyšování nájmů, přeplněnou hromadnou dopravu a úpadek kulturních hodnot. SVP proto chce zakotvit do ústavy roční kvóty pro přistěhovalectví. Straně se podařilo získat dostatek podpisů, které umožní, aby o věci rozhodli Švýcaři v referendu.