Uplynulý rok byl pro Sýrii i z ekonomického hlediska nejhorší za celé dekády. Odvětví turistiky a na něj nepřímo napojené obory hlásí podle některých zdrojů ztráty přesahující miliardu dolarů. Další velké škody způsobilo ropné embargo, které na Sýrii uvalila EU. Příjmy z ropy tvoří významnou složku syrského rozpočtu, přičemž 90 procent suroviny se dováželo do sedmadvacítky. „Od (minulého) dubna stojí turistický ruch, a to je nějakých 15 procent HDP. Od listopadu stojí export ropy, a to je dalších 30 procent HDP pryč,“ citovala už dříve Al-Arabija podnikatele a syna někdejšího syrského prezidenta Fajsala Kudsího.
Dlouho očekávané příměří Zvláštní zmocněnec OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Kofi Annan dostal od režimu v Damašku záruky, že bude dodržovat příměří a ukončí vojenské operace. Klid zbraní měl v zemi nastat dnes ráno. Čína vyzvala k jeho respektování jak vládu, tak opozici. Podle zpráv od aktivistů však v noci násilnosti pokračovaly, zejména ve městě Homs. Rebelové tvrdí, že si vyžádaly dalších 12 lidských životů. Podle prvních dnešních informací neprobíhají v Sýrii od rána žádné větší boje.
Už v lednu Damašek uvedl, že kvůli embargu od září přišel o více než dvě miliardy dolarů. Zpočátku se sice domníval, že najde náhradní kupce na asijských trzích, zdá se však, že není příliš úspěšný. Koncem března se ale objevily zprávy, že jeden z mála spojenců Sýrie – Írán – zapůjčil vládě tanker, aby mohla vyvézt ropu do Číny.
Zemi škodí i další sankce. Arabská liga rozhodla o zastavení zahraničních investic do země. Syrská libra během více než roční krize ztratila zhruba polovinu své hodnoty a centrální bance se tenčí devizové rezervy. Inflace prudce stoupá. Omezení zahraničního obchodu vede k tomu, že k dostání přestávají být věci běžné potřeby, což také žene jejich ceny nahoru.
Režim má na druhé straně kvůli povstání obrovské výdaje na armádu a další bezpečnostní složky. To samozřejmě znamená omezení dalších nákladů, například snížení dotací na některé komodity. Všechny tyto hospodářské problémy přispívají k dalšímu zvyšování napětí ve společnosti. Restrikce mají zajímavé dopady venku, poškozují například tabákové firmy. Syřané totiž patří k nejtěžším kuřákům na světě. Společnost Japan Tobacco International byla dokonce vyšetřována kvůli obchodu s jedním z prominentů syrského režimu, na nějž byly uvaleny sankce.
Kvůli Sýrii také trpí Libanon, hlavně turistika a bankovnictví. „Jestliže chaos v Sýrii převládne a stát se rozloží, Libanon za to jistě zaplatí pořádně vysokou cenu,“ řekl libanonskému listu Daily Star ekonom Gazi Wazneh. Obyčejní Syřané sankce odsuzují. Jsou skeptičtí vůči jejich dopadu na režim a věří, že je kvůli nim čekají ještě horší časy.
