Bruselem zprostředkovaná jednání mezi Srbskem a Kosovem začala v březnu méně kontroverzními okruhy, pokroky jsou ale pomalé. Už 9. prosince se má přitom na unijním summitu rozhodnout o tom, zda Srbsko získá oficiální status kandidátské země. Rozhovory navíc od září komplikuje napjatá situace na hranicích mezi Srbskem a Kosovem. Jen tento týden byly při střetech mezi vojáky KFOR a nespokojenci zraněny desítky lidí.
„Srbsko musí konečně přijít s konstruktivním příspěvkem k tomuto problému. Jinak je těžké si představit, že by Srbsko učinilo pokrok ve sbližování s EU,“ uvedl šéf německé diplomacie Guido Westerwelle. „Musíme se zaměřit na vyřešení problémů bez jakéhokoli tlaku, zda dostaneme kandidátství, nebo ne,“ podotkl včera po příjezdu na schůzku v Bruselu srbský vyjednávač Borko Stefanović. Tadić v úterý vyzval srbskou menšinu v Kosovu, aby odstranila barikády, bránící zprovoznění hraničních přechodů, a tím uznání hranice. Neprospívají podle něj národním zájmům Srbska. „Jsme v krutém kruhu, ze kterého není úniku. Jenom extremisté ze všech sfér života mohou z této situace těžit,“ řekl. Jenže Srbové ho zatím neposlechli, argumentují tím, že prezident dosud blokádu podporoval.
Na situaci na Balkáně hledí se vzrůstající pozorností Rusko, jež v posledních týdnech požádaly o občanství desítky tisíc kosovských Srbů, rozladěných postojem Bělehradu. „KFOR by se měly soustředit na zajišťování bezpečnosti obyvatel, jak stanoví jejich mandát, spíše než na odstraňování srbských barikád, které jsou odpovědí na snahy Prištiny dostat pod kontrolu administrativní linii se Srbskem,“ míní ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin.
