Taliban potvrdil smrt svého vůdce Muhammada Umara

Portrét Muhammada Umara

Portrét Muhammada Umara Zdroj: thierry ehrmann via Flickr (CC BY 2.0)

Hnutí Taliban potvrdilo, že jeho vůdce mulla Muhammad Umar je po smrti. Stalo se tak den poté, co o tom informovaly zdroje z afghánské vlády. Uvedl to server BBC s tím, že Taliban zároveň jmenoval Umarova nástupce, kterým má být Achtar Mansúr. Ten ještě za doby vlády Talibanu v Afghánistánu velel tamnímu letectvu.

O Umarově smrti začaly vysoce postavené zdroje z afghánské vlády a rozvědky mluvit poprvé 29. července. „Máme potvrzení pákistánských úřadů a zdrojů z Talibanu, že (mulla Umar) před dvěma roky podlehl v Pákistánu nemoci,“ řekl činitel afghánské vlády, který se nepřál být jmenován.

Umar nebyl vidět na veřejnosti od konce roku 2001 a předpokládalo se, že žije na tajném místě někde v Pákistánu.

Podle BBC byla volba nového vůdce zdlouhavá a nejednoznačná, mnoho kmenových náčelníků prý volbou Mansúra nebylo nadšeno. Nedávné stanovisko Talibanu o okamžitém ukončení mírových rozhovorů s vládou prý naznačuje rozkol uvnitř hnutí a nejednotu v pohledu na mocenskou situaci v Afghánistánu.

Jednooký mulla Umar byl na útěku od podzimu 2001
Vizitka vůdce radikálního hnutí Taliban mully Muhammada Umara (55), o jehož údajné smrti dnes informovaly afghánské vládní zdroje:
Vůdce afghánského hnutí Taliban Umar je na útěku od listopadu 2001, kdy mezinárodní koalice v čele s USA svrhla režim Talibanu v Afghánistánu, protože poskytoval útočiště teroristovi Usámovi bin Ládinovi, zodpovědnému za útoky na USA z 11. září 2001. Umar stál tehdy (od září 1996) v čele země - jako šéf dočasné vládní rady, kterou ale uznávaly jen Pákistán, SAE a Saúdská Arábie. USA za jeho dopadení nabízely deset milionů dolarů.
Mulla Muhammad Umar se narodil asi v lednu 1960 ve vesnici (místa se různí) v jihoafghánské provincii Kandahár v paštunské rodině chudého rolníka. Stal se muslimským učitelem (mullou) v místní náboženské škole a později bojoval proti sovětské okupaci, kdy přišel o jedno oko.
Vůdcem Talibanu se stal v roce 1994, kdy začínal s asi padesátkou ozbrojených studentů náboženské školy - podle čehož dostalo hnutí i název (studenti; celým názvem Tálebáne hakk, tedy studenti, kteří touží po pravdě). Během dvou let se jejich řady natolik rozrostly, že Taliban dobyl většinu Afghánistánu. V zemi pak začali přísně uplatňovat islámské právo šaría.
Talibanský režim si tehdy vytyčil také vymýtit všechno neislámské, včetně například soch Buddhů v údolí Bámján, které nařídil zničit v únoru 2001. „Náš islámský stát je tím nejryzejším islámským systémem na světě,“ říkával Umar hrdě.
Po atentátech z 11. září 2001 na USA, za nimiž stáli teroristé z organizace Al-Káida, řízené tehdy bin Ládinem, Umar prohlásil pro BBC: „Současná situace v Afghánistánu souvisí s větší věcí - a tou je zničení Ameriky… Není to otázka zbraní. Doufáme v pomoc boží.“
S bin Ládinem pojilo Umara podle Josifa Bodanského, autora knihy o bin Ládinovi, přátelství od roku 1998, kdy si Umar vzal nejstarší dceru bin Ládina. Bin Ládin si prý poté za svou čtvrtou manželku vzal jednu z mullových dcer. Bin Ládin ale též Taliban finančně podporoval.
Zprávy o Umarově smrti se objevily už několikrát, například v roce 2011, kdy je Taliban popřel. V témže roce v lednu The Washington Post napsal, že Umar utrpěl infarkt a je v nemocnici nedaleko pákistánského Karáčí; podle pákistánského velvyslance v USA se zpráva nezakládala na pravdě.
Nový vůdce Talibanu je prý pragmatik, podporuje mírová jednání
- Afghánský Taliban oznámil, že do čela hnutí byl po smrti mully Muhammada Umara jmenován Muhammad Mansúr.
- Muhammad Mansúr se narodil v roce 1960 v paštunské rodině v jihoafghánském Kandaháru, který je kolébkou hnutí Taliban. Ze stejné provincie pocházel i zakladatel a dosud jediný vůdce hnutí mulla Umar.
- Média Mansúra popisují jako nepřehlédnutelnou postavu; měří 182 centimetrů, je rozložitý a jako většina bojovníků Talibanu má černý plnovous.
- Ve vládě Talibanu, která řídila Afghánistán v letech 1996-2001, zastával poměrně málo vlivný post ministra dopravy a civilního letectví.
- Proslavila ho až v roce 1999 role vyjednávače po únosu letadla Indian Airlines na trase z nepálské metropole Káthmándú do indického hlavního města Dillí. Letadlo bylo únosci donuceno přistát v Kandaháru a Mansúrovi se povedlo vyjednat propuštění několika pákistánských radikálů zadržovaných v Indii výměnou za osvobození rukojmích z letadla.
- Po svržení Talibanu v roce 2001, k němuž přispěla invaze zahraničních jednotek vedených Spojenými státy, Mansúr uprchl do pákistánské finanční metropole Karáčí, kde strávil několik let, než se Taliban přeskupil. Poté obnovil své aktivity v Afghánistánu - byl údajně zapojen do obchodování s drogami, plánování útoků na afghánské úřady a koordinace sebevražedných atentátníků.
- V roce 2003 mulla Umar jmenoval Mansúra do desetičlenné rady, která představuje vedení Talibanu. V roce 2010 byl Mansúr podle listu The New York Times jmenován zástupce mully Umara a údajně začal posilovat svou pozici tím, že dosazoval do klíčových funkcí své spojence.
- Podle deníku The New York Times je Mansúr „pragmatik, který má podporu mnoha bojovníků Talibanu“. Postrádá prý ale tajuplnost charizmatického mully Umara, který dokázal udržet toto nesourodé hnutí pospolu, ačkoli 13 let nebyl spatřen na veřejnosti a ani někteří představitelé Talibanu si nebyli jistí, zda je živý, nebo mrtvý.
- Mansúr byl autorem mnoha prohlášení, která hnutí Taliban vydalo, včetně nedávného vzkazu adresovaného vůdci Islámského státu abú Bakrovi Bagdádímu. Taliban ve vzkazu vyzývá Islámský stát, aby nezakládal v Afghánistánu paralelní hnutí.
- Mansúr je údajně zastáncem oficiálních mírových jednání s afghánskou vládou, která byla zahájena počátkem července. Druhé kolo rozhovorů bylo po oznámení smrti mully Umara odloženo na neurčito.
- Podle BBC nebylo jmenování Mansúra novým politickým vůdcem Talibanu zdaleka jednomyslné a předcházelo mu několik dní vzrušené debaty. Zdroje z rady, která tvoří vedení Talibanu, uvedly, že mnoho vlivných činitelů Talibanu bylo rozhodnutím zklamáno. Jsou mezi nimi prý šéf bojových operací hnutí mulla Abdul Kajjúm Zakír či šéf politického úřadu Talibanu v Kataru Tájib Agha. Těm by se prý v čele hnutí víc líbil syn mully Muhammada Umara Jakúb.