Taliban útočil na afghánské pracovníky Člověka v tísni, zemřelo devět lidí | E15.cz

Taliban útočil na afghánské pracovníky Člověka v tísni, zemřelo devět lidí

Ilustrační foto
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: ctk

ČTK

Share on Facebook Messenger
Devět afghánských zaměstnanců české organizace Člověk v tísni bylo zabito při útoku spáchaném ozbrojenci na severu Afghánistánu. Organizace oznámila, že okamžitě pozastavuje práci ve všech oblastech v Afghánistánu a podniká potřebné kroky k posílení bezpečnosti svých pracovníků v zemi.

Pánek uvedl, že zaměstnanci Člověka v tísni nebudou chodit do terénu a kanceláří. Na místě neštěstí probíhá vyšetřování, totožnost útočníků není známa, ale podle dostupných informací nepocházeli z dané oblasti, ve které Člověk v tísni působí 13 let.

Ozbrojenci zaútočilimezi 1:00 a 2:00 místního času (3:30 a 4:30 SELČ) v odlehlé hornaté části provincie Balch na ubytovnu, kde zaměstnanci Člověka v tísni pobývali. Vtrhli do pokojů, kde Afghánci spali, a postříleli je.

Zástupce policejního náčelníka provincie Balch i úřad guvernéra provincie z útoku obvinili bojovníky islamistického hnutí Taliban. Podle agentury DPA je mezi zabitými pět humanitárních pracovníků, čtyři muži a jedna žena, dva řidiči a dva strážci.

Agentura AP uvedla, že zabití Afghánci pracovali na rekonstrukčním projektu s cílem rozvoje venkova v rámci Programu národní solidarity. To je afghánský vládní program, který převážně realizují místní nebo mezinárodní humanitární organizace.

„Zavíráme všechny naše úřady v zemi na další tři dny. Kromě toho jsme odvolali všechny naše týmy z provincie (Balch),“ prohlásil šéf pobočky organizace Člověk v tísni v Kábulu Ross Hollister, kterého citovala agentura DPA. Podle DPA je tato česká organizace zastoupena v šesti ze 34 afghánských provincií. „Prozatím nezvažujeme, že bychom Afghánistán opustili,“ dodal Hollister.

„Během útoku bylo zavražděno devět našich afghánských spolupracovníků. Vyjadřujeme tímto hlubokou soustrast rodinám svých kolegů a úctu k jejich práci a odsuzujeme tento bezprecedentní brutální útok,“ uvedla organizace. Pánek České televizi řekl, že o pozůstalé se Člověk v tísni postará.

Konec klidu v provincii?

Provincie Balch patřila donedávna společně s dalšími oblastmi na severu Afghánistánu k nejklidnějším v zemi, hraničí ale s nestabilní provincií Saripúl, kde široce působí islamistické hnutí Taliban. V posledních týdnech byl i v provincii Balch zaznamenán nárůst povstaleckých útoků poté, co Taliban zahájil koncem dubna bojovou sezonu.

Agentura Reuters připomněla, že Afghánistán patří k nejnebezpečnějším zemím pro zaměstnance humanitárních organizací na světě, zvlášť po stažení mezinárodních bojových jednotek koncem loňského roku.

OSN uvádí, že loni bylo v zemi usmrceno 57 humanitárních pracovníků, přičemž většinou se jednalo o Afghánce. Pět spolupracovníků organizace Save the Children v Afghánistánu se v březnu stalo obětí únosu, o měsíc později byli nalezeni mrtví v centrální provincii Uruzgán, napsala agentura Reuters.

Člověk v tísni pomáhá ve více než 20 zemích
Vizitka české humanitární organizace Člověk v tísni a výběr informací o úmrtích humanitárních pracovníků ve světě (nejméně sedm afghánských humanitárních pracovníků organizace a dva jejich strážci byli zabiti v noci při útoku spáchaném ozbrojenci v Afghánistánu):
Historie nevládní neziskové organizace Člověk v tísni sahá až do roku 1992, kdy skupina novinářů působících v krizových oblastech celého světa v čele s Jaromírem Štětinou založila novinářsko-humanitární tým Epicentrum, který začal pomáhat ve válkou zmítaném Náhorním Karabachu. Z organizace se poté stala nadace, která působila pod Lidovými novinami.
V březnu 1994 byla zaregistrována Nadace při České televizi Člověk v tísni. V dubnu 1999 byla nadace přeregistrována na obecně prospěšnou společnost.
Kromě Štětiny a České televize stál i zrodu organizace i někdejší studentský vůdce Šimon Pánek, který je dodnes ředitelem společnosti.
Člověk v tísni pomáhá prakticky po celém světě. Do válkou či katastrofami postižených zemí vozí potraviny, léky a další nezbytnosti, podílí se na rekonstrukci zničených veřejných budov, pomáhá se stavbou škol a působí i na poli osvěty a vzdělávání. Svou pomoc nesměruje jen do zahraničí, snaží se pomáhat i v Česku.
Mezi hlavní zdroje příjmů Člověka v tísni patří prostředky EU (v roce 2013 zhruba 21 procent), státní rozpočet ČR (20 procenta), zahraniční veřejné prostředky (17 procent), a také například dary od jednotlivců a firem, prostředky z místních rozpočtů v ČR či od OSN a finance z vlastní činnosti. V roce 2013 Člověk v tísni získal skoro 688 milionů korun.
Nejvíce peněz Člověk v tísni vydá na rozvojovou spolupráci, humanitární pomoc a obnovu, značná část prostředků zamířila také na programy sociální integrace a podporu Centra pro lidská práva a demokracii. Na činnost kanceláře, péči o dárce a jiné provozní aktivity bylo vynaloženo méně než pět procent celkových nákladů.
Z jednotlivých zemí nejvíce prostředků předloni mířilo do Afghánistánu, Sýrie, Konga a Etiopie.
V současnosti Člověk v tísni aktivně působí v 24 afrických, asijských a evropských zemích, v mnohých má stálé mise. Pro organizaci v zahraničí pracuje přes 600 zaměstnanců a přes tisíc dobrovolníků.
V Česku nyní působí v 60 městech a zaměřuje se zejména na pomoc lidem v dlouhodobé nouzi, vzdělávací a osvětové činnosti a pomáhá v případě větších humanitárních katastrof (povodně).
Společnost Člověk v tísni mimo jiné každoročně pořádá festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět a uděluje cenu Homo Homini osobnostem nebo skupinám, které se významně zasloužily o prosazování lidských práv, demokracie a nenásilného řešení politických konfliktů.
Vzhledem k tomu, že Člověk v tísni působí v nejrizikovějších oblastech světa, jsou i jeho zaměstnanci a spolupracovníci občas terči útoků. Například loni v lednu v syrském městě Halab zahynuli po zasažení granátem tři místní pracovníci společnosti a dva utrpěli zranění. V únoru 2003 byl v Čečensku unesen pracovník mise Člověk v tísni Ibragim Zjazikov (manžel novinářky Petry Procházkové), o jehož osudu dosud není nic známo. V září 1999 dva pracovníky nadace zadržoval dav ze srbské enklávy Štrpce v Kosovu, osvobodili je vojáci sil KFOR.
Výběr informací o úmrtích humanitárních pracovníků ve světě:
Humanitární pracovníci, kteří působí na místech ozbrojených konfliktů či přírodních katastrof, se někdy stávají oběťmi únosů. V horším případě přicházejí při své profesi i o život.
K „horkým“ oblastem v tomto smyslu se řadí země jako Afghánistán, Irák, Sýrie, Jemen, Somálsko či Súdán, kde působí řada humanitárních organizací OSN či mezinárodní Lékaři bez hranic.
V poslední době nechvalně prosluli zejména extremisté z Islámského státu (IS), kteří stojí za smrtí několika rukojmí, mezi nimiž byli kromě novinářů či vojáků i humanitární pracovníci.
Letos v únoru byla například potvrzena smrt americké pracovnice Kayly Muellerové, unesené v roce 2013 v Sýrii. IS má z loňska na svědomí i popravy Američana Petera Kassiga a Britů Davida Hainese a Alana Henninga, kteří byli humanitárními pracovníky.
Riskantní je zejména Afghánistán, kde jen v loňském roce zemřelo 57 humanitárních pracovníků. K nejbrutálnějším činům zde patří zavraždění deseti pracovníků křesťanské humanitární organizace IAM v roce 2010, které má na svědomí hnutí Taliban.
Útokům na humanitární pracovníky každoročně přibývá. Podle informací z loňska se za posledních deset let počet zraněných, unesených či zabitých humanitárních pracovníků zvýšil čtyřikrát.
V roce 2003 databáze Aid Worker Security evidovala 143 napadených, zraněných, unesených či zabitých humanitárních pracovníků.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.