„Nenaznačujeme něco jako obnovu po dopadech globálního oteplování,“ uvedl hlavní autor výzkumu Stephen Yeager. Zpomalení tání nebude důsledkem polevujícího globálního oteplování, ale dočasné oslabení oceánských proudů v severním Atlantiku. „Víme, že v dlouhodobém horizontu bude zimní rozsah oceánského ledu dále ustupovat,“ dodal.
Dosavadní studie arktického ledovce dokázaly poměrně přesně postihnout dlouhodobý vývoj, nedokázaly ale přesně určit, jaký bude mít led rozsah během nejbližších několika zim. Nyní vědci vyvinuli model, který jejich odhady na kratší období výrazně zpřesňuje.
Klíčem je právě zahrnutí změn v takzvané Atlantické meridionální cirkulaci, tedy systému koloběhu vod y Atlantském oceánu. Když je tato cirkulace silná, dostane se teplá voda dále na sever a urychlí ubývání oceánského ledu. Je-li ale proudění slabé, je jeho efekt na arktický led přesně opačný.
Vývoj oceánského ledu v letech 2007-2017
Intenzita Atlantické meridionální cirkulace se mění v rámci několika let nebo desetiletí. NCAR předpovídá, že nyní bude proudění několik let slabší a dočasně tak zamaskuje vliv globálního oteplování.
Vědci ale zároveň upozorňují, že jejich předpověď se opírá o poměrně krátké období historických měření. Nejstarší satelitní snímky rozsahu arktického ledovce jsou z roku 1979 a síla atlantického proudění se měří od roku 2004.
