Těžká volba mezi spojenci: Američané podpořili turecký plán proti Kurdům
Turci uplynulý týden zahájili vojenskou operaci Štít Eufratu s cílem převzít od islamistů Džarábulus a jeho okolí dřív, než se tam konsolidují kurdské Lidové obranné jednotky (YPG). Kurdové v poslední době zaznamenali další úspěchy v boji proti IS, když společně s lokálními spojenci získali kontrolu nad nedalekým městem Manbidž.
Podle dostupných zpráv o víkendu Ankarou podporovaní syrští rebelové ovládli dvě vesnice jižně od Džarábulusu, které dosud držely síly spřízněné s Kurdy. Zdroj agentury Reuters sdělil, že se nyní pokusí obsadit Manbidž. Syrští opoziční aktivisté v neděli uvedli, že během útoků tureckého letectva a dělostřelectva byly zabity a zraněny desítky civilistů.
Podívejte se na fotogalerii z boje Kurdů s Islámským státem
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan si nepřeje, aby příhraniční oblast Sýrie ovládali islamisté, Kurdové ani vládní síly. Syrský prezident Bašár Asad pro Ankaru zůstává nepřítelem, i když vůči němu umírnila rétoriku. Nedávno připustila, že by mohl hrát dočasnou roli v normalizaci země. V případě IS existuje neustálá hrozba průniku teroristů do Turecka.
Jako nejvážnější hrozbu však nyní Erdogan zřejmě vnímá kurdské milice, považované za spojence zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Obává se, že jejich syrské úspěchy mohou povzbudit domácí separatistické nálady.
Jedinou pro Ankaru přijatelnou možností je, že oblast bude držet Svobodná syrská armáda (FSA), které pomáhá. Turecká ofenzíva postavila do nesnadné role Washington. Ten Kurdy považuje za efektivní sílu v potírání IS a podporuje je. Nyní se však rozhodl vystoupit ve prospěch strategického člena NATO. Americký viceprezident Joe Biden ve středu odsouhlasil turecký požadavek na stažení Kurdů na východ od Eufratu.
„Operace u Džarábulusu je pro FSA a Turky obrovskou příležitostí dokázat Západu, že pro ně YPG na severu Sýrie nejsou nezbytné,“ řekl AlDžazíře expert Tarik Celenk. Ankara si navíc našla příležitost k pokusu zmínit kritiku za masivní armádní čistky po nezdařeném puči.
V posledních dnech se objevily informace, že Turecko chystalo ofenzivu už jeden nebo dva roky. Jejímu provedení ale podle nich bránilo několik překážek. Zákrok proti islamistům také narážel na odpor důstojníků, kteří byli zapojeni do pokusu o převrat. Operaci usnadnilo i zlepšení vztahů s Moskvou, o kterém svědčí i včerejší zrušení zákazu charterových letů z Ruska do Turecka.
| Teroristické útoky v Turecku |
|---|
| Čtyři rakety dopadly na civilní letiště ve městě Diyarbakir na jihovýchodě Turecka. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní média, podle nichž se pasažéry podařilo evakuovat. Žádní zranění ani mrtví nejsou hlášeni. Úřady atentát připisují kurdským radikálům. Rakety mířily na policejní kontrolní stanoviště u VIP salonku terminálu, uvedla tisková agentura Anadolu. Místní guvernér Huseyin Aksoy řekl, že letecký provoz nijak vážně narušen nebyl. Cestující byli odvedeni do bezpečí a lety byly po krátké přestávce obnoveny. Útok pouze poškodil okna u vchodu do VIP salonku. Turecké bezpečnostní složky zahájily pátrání po pachatelích. Podle úřadů za útokem stojí povstalci napojení na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK). Při jiném útoku utrpělo zranění pět civilních strážců vesnice v jihovýchodní provincii Siirt. Jejich automobil najel na podomácku vyrobené výbušné zařízení umístěné na silnici. Turecká média explozi opět připisují radikálům z PKK. /čtk/ |
