I tam u kořene problémů stál realitní boom. Konkrétně španělský bankovní sektor nyní tvrdě doplácí na krach realitního trhu v roce 2008, po němž bankám zůstaly nedobytné úvěry a další problémový realitní majetek za 184 miliard eur (asi 4,6 bilionu korun). Bankovní sektor už sice za tři roky absolvoval tři kola reforem, problémů se tím ale nezbavil.
„Banky po uši namočené v „přepáleném“ realitním sektoru začnou mít nejprve problémy. Ty mají zprvu primárně likviditní charakter, což se řeší uvolněním měnových podmínek. Zároveň pak především menší subjekty začnou hledat partnery a tak dochází k více či méně dobrovolným fúzím. Avšak, jak kdosi trefně poznamenal, dvě krůty orla neudělají, a tak ani sloučením několika ztrátových bank nemůže vzniknout jedna prosperující banka,“ upozorňuje na souvislosti s USA či Irskem Čermák.
Ve Španělsku fúze v dobré míře nařídil regulátor řadě nesolventním drobným záložnám, které se velmi angažovaly v realitním boomu v různých koutech země. Celkem 50 takzvaných cajas bylo během tří let sloučeno do celkem 11 nových bank. Toxické úvěry tím ale nezmizely. „Stejně jako v americkém či irském případě budou muset kostlivci z bankovních skříní ven,“ varuje Čermák.
Stát se nyní snaží problém hasit navyšováním rezerv. Španělské banky tak po dnešku ví, že budou muset v rámci nové reformy navýšit rezervy o dalších 30 miliard eur (758 miliard korun) a realitní majetek oddělit do speciálního subjektu. Již v únoru přitom stát nařídil bankám posílit rezervy na ztrátové úvěry o 54 miliard eur. Bankám, které si nebudou schopné zajistit kapitál, slíbil stát finanční pomoc ve formě půjček. Ministr hospodářství Luis de Guindos zdůraznil, že stát nebude pumpovat peníze do bank. Jedná se pouze o úvěry a konvertibilní dluhopisy mají zajistit, že stát může případně svůj dluh vyměnit za majetkový podíl v bankách.
Že ale nemohou přijít další požadavky na zvýšení rezerv, vyloučit nemohl. Angažovanost španělského bankovního sektoru vůči domácímu realitnímu sektoru totiž činí celkem 308 miliard eur, neboli více než čtvrtinu HDP. „Španělská centrální banka donutila banky vytvořit proti těmto úvěrům rezervy ve výši 88 miliard eur. Vezmeme-li v úvahu, že v zemi je každý čtvrtý nezaměstnaný a že ceny nemovitostí poklesly od vrcholu zatím ´jen´o 21 procent (v USA či Irsku to bylo o 30 až 40 procent), tak ani dnes oznámené dodatečné rezervy nemusí být konečné,“ míní Čermák.
Navzdory očekávání mnoha analytiků vláda dnes neoznámila nic o pomoci pro banku Bankia, kterou znárodnila tento týden. Bankia vlastní problémový realitní majetek za 32 miliard eur. De Guindos dodal, že vláda představí své plány pro Bankii v několika týdnech.
Nezaměstnanost nad 25 procent
Španělsko patří k zemím, které mají v eurozóně v současné době největší problémy. Země sice nebyla nucena žádat o mezinárodní finanční pomoc, ekonomika však není v dobrém stavu a investoři se obávají, že případná pomoc bankám by zemi donutila o pomoc požádat. Španělsko odhaduje, že ekonomika země se sníží letos o 1,7 procenta, podle odhadu Evropské unie to bude 1,8 procenta.
Přečtěte si komentář Pavla Kohouta:
Španělsko zároveň podle prognózy Evropské komise nesplní bez dalších reforem cíl, aby letos snížilo deficit rozpočtu na 5,3 procenta HDP, jak po něm požaduje Evropská unie. EK totiž v případě zachování současných politik očekává schodek pro letošek ve výši 6,4 procenta.
Navíc se dá podle Bruselu čekat další růst nezaměstnanosti, která je nyní ve Španělsku vůbec nejvyšší z celé Evropské unie. Zatímco průměr pro letošek by měl být v EU podle metodiky evropských statistiků 11 procent a v eurozóně 10,3 procenta, tak pro Španělsko Brusel čeká 24,4 procenta a příští rok 25,1 procenta. Pro srovnání - v Řecku, které dluhová krize svírá zatím nejvíce, míra nezaměstnanosti letos dosáhne 19,7 procenta a 19,6 procenta v roce 2013.
