Venezuela hranici uzavřela poté, co minulý týden kolumbijští pašeráci drog poranili tři venezuelské vojáky a jednoho civilistu. Prezident Nicolás Maduro známý ostrými prohlášeními na adresu Kolumbie či Spojených států poté vyhlásil, že všichni Kolumbijci žijící ve Venezuele bez povolení budou vyhoštěni.
Do dnešního dne jich v obavách z tvrdého postupu venezuelských úřadů prchlo podle odhadů médií na 5000, další tisícovka byla deportována. Stovky lidí dlouhodobě žijících ve Venezuele nemají v zemi svého původu kam jít a jsou odkázáni na provizorně zřízené nouzové ubytování u hranic. „Zdálo se, že Maduro je náš bratr, ale vyhodil nás jako odpad,“ řekla jedna z uprchlic Leidy Echeverriová, která ve Venezuele před lety našla útočiště před hrozbami zločinců.
Drogové mafie, levicoví rebelové
Kolumbijci ve velkém přecházejí do Venezuely od vypuknutí ozbrojeného konfliktu vládních vojsk s levicovými rebely v 60. letech minulého století. Motivuje je i nebezpečí hrozící ze strany drogových mafií. Do sousední země míří především chudší obyvatelé Kolumbie, pro něž je Venezuela i přes současnou špatnou ekonomickou situaci lepší volbou, neboť Kolumbie patří k zemím s největšími příjmovými rozdíly mezi chudými a bohatými na světě.
V posledních letech podle Madura každoročně přijde do Venezuely na 100.000 Kolumbijců, kteří těží ze štědrých sociálních programů zavedených jeho předchůdcem Hugem Chávezem.
Maduro, který ve vstřícnosti k imigrantům ze země dlouhodobě ovládané pravicí zprvu pokračoval, však v poslední době i pod tlakem tíživé ekonomické situace spojené s nedostatkem základního zboží v obchodech, zahájil tažení proti Kolumbijcům. „Kdo přichází z Kolumbie? Lidé prakticky bez vzdělání, bez haléře v kapse,“ prohlásil socialisticků vůdce Kolumbijci, kteří tvoří 15 procent obyvatel pětatřicetimilionové země, se proti tomuto kroku a změně přístupu bouří a vláda v Bogotě vyzvala Madurův kabinet k jednání o urovnání situace. První schůzka ministrů zahraničí obou zemí však ve středu žádný pokrok nepřinesla.
