Bývalý portugalský premiér António Guterres bude stát od ledna včele Organizace spojených národů. Volba padla na energického muže, který se posledních deset let specializuje na problematiku běženců a chce jim prosadit větší pomoc.
Je to logická volba. V době, kdy vrcholí uprchlická krize, si vybralo OSN do čela muže, pro nějž jsou uprchlíci hlavním tématem. Portugalce Antónia Guterrese. Ten od počátku příštího roku vystřídá na postu generálního tajemníka dosluhujícího Jihokorejce Pan Ki-muna.
Guterres kdysi získal politické ostruhy v roli portugalského premiéra. Uplynulou dekádu ale působil jako Vysoký komisař OSN pro uprchlíky. Vysloužil si v ní mezinárodní respekt a je znám rázným postojem, když opakovaně kritizoval mezinárodní společenství za nedostatečnou pomoc běžencům. Od jeho zvolení se očekává, že by mohl OSN „rozhýbat“, protože v předešlé éře působila často liknavě. „Mezinárodní společenství investuje daleko víc času a zdrojů do řešení krizí, než do toho, aby jim předcházelo. Generální tajemník musí přispět ke snížení počtu konfliktů a tím k nižšímu počtu obětí,“ citoval Guterresovu vizi list The Telegraph.
Ani žena, ani Slovák
Guterresův mandát včele OSN je pětiletý. Druhý při hlasování v Radě bezpečnosti skončil slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák. Ten měl šanci stát se vůbec prvním šéfem OSN z východoevropských zemí, odkud měl nový generální tajemník podle nepsaných pravidel pocházet. „V každém případě představuje toto umístění bezprecedentní úspěch v historii slovenské diplomacie,“ uvedl Lajčák. Před hlasováním se také spekulovalo, že by mohla poprvé stanout včele organizace žena. Bulharská favoritka Irina Bokovová, šéfka UNESCO, ale skončila v pořadí až čtvrtá. Jedna z dalších ženských adeptek, kostarická diplomatka Christiana Figueres, vysvětlila ve svém tweetu, proč neúspěch v kandidatuře a výsledek volby považuje za hořkosladký. „Hořký: protože není zvolena žena. Sladký: byl zvolen zdaleka nejlepší muž v soutěži.“
Jakou další agendu bude Gutteres naléhavě řešit, to je otázkou, uprchlíci budou ale určitě první v pořadí. Podle Úřadu OSN pro uprchlíky, který právě Guterres do loňska vedl, je v současnosti ve světě už víc než 21 milionů běženců, zatímco v roce 2005 to bylo 8,5 milionu lidí. Na útěk se každý den dává kvůli perzekucím dalších 34 tisíc osob, přičemž víc než polovina všech uprchlíků jde ze tří zemí – ze Somálska, Afganistanu a nejvíce ze Sýrie.
Vedle zátěže pro země, které poskytnou azyl, to podle Guterrese snižuje šance rodných zemí na obnovu. „Sýrie zažívá masivní odliv mozků. 86 procent uprchlíků, kterých jsme se dotázali v průzkumu, má střední vzdělání. Skoro polovina z nich chodila na univerzitu,“ řekl Guterres loni při posledním projevu na půdě OSN v roli Vysokého komisaře pro uprchlíky. Jaké budou jeho konkrétní kroky v nové funkci, to ovšem velmi záleží na tom, kam až ho nechají manévrovat jednotlivé velmoci. Postoje Evropy, Ruska, Spojených států nebo Číny jsou k uprchlické otázce zatím dost rozdílné.
| António Guterres se narodil roku 1949 v Lisabonu, kde později vystudoval elektrotechniku na Katolické univerzitě. Na ní také několik let vyučoval. V roce 1976 se stal poslancem za Socialistickou stranu. Podílel se na přípravě vstupu Portugalska do Evropského společenství. V letech 1995 až 2001 byl portugalským premiérem a prosazoval mimo jiné přijetí eura. V roce 2005 se stal Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky (UNHCR), tuto funkci zastával až do konce loňského roku. Guterres byl také několik let předsedou Socialistické internacionály. |
