„Rozhodnutí komise prosadit daň z finančních operací je úplně mimo v době, kdy je jasné, že se Evropa potřebuje zaměřit na hospodářský růst,“ uvedl například pro deník Financial Times místopředseda britského zaměstnavatelského svazu CBI. Výhrady má také Asociace pro finanční trhy v Evropě s kancelářemi v Londýně a Bruselu. „Daň zvedne náklady na kapitál a potrestá firmy za základní operace, jako je třeba zajištění vůči pohyblivým cenám surovin.“ Zavedení obdoby Tobinovy daně je výsledkem vytrvalé snahy Francie. Stejnou myšlenku podporuje Německo, výměnou za nezavedení evropských dluhopisů.
Nicméně německý byznys nijak nadšený není. „Budeme mít co dělat s úhybnými manévry a pokřivením hospodářské soutěže,“ obává se lídr Spolkového svazu německých bank Andreas Schmitz.
Nová srážka by měla přinést ročně do unijní pokladny 55 miliard eur, sazba má činit 0,1 procenta pro obchodování s bondy a akciemi a 0,01 pro deriváty. V současné době používá daň z finančních transakcí v nějaké formě deset členských států.
S novinkou nesouhlasí Velká Británie, která se dožaduje podobného nástroje na celosvětové úrovni, tedy včetně konkurentů v New Yorku a Hongkongu. Česko se obává, že si banky najdou cestu, jak se finančně zahojit na zákaznících. S daní musí jednomyslně souhlasit všechny členské státy EU, nejbližší summit se sejde v polovině října.
