V noci na včerejšek, po předchozím souhlasu Senátu, kývli na rozpočtový kompromis, který odvrací automatickou hrozbu drastických škrtů a masivního zvyšování daní.
Politický obchod, kvůli němuž přerušil demokratický prezident Barack Obama dovolenou na Havaji, představuje nicméně dílčí překlenutí rozpočtové krize. Za dva měsíce bude Bílý dům a Kongres tamtéž, co na konci prosince: třistamilionová země se znovu přiblíží horní hranici povoleného nového zadlužení. Schodek rozpočtu, jeden ze zádrhelů zámořské velmoci, se drží už čtyři roky nad dříve nemyslitelnou úrovní jednoho bilionu dolarů.
Nevyřešen navíc zůstává hlavní zámořský problém, jímž je dluhová spirála. Dokládá ji státní zadlužení nad 101 procenty hrubého domácího produktu (údaj za třetí čtvrtletí loňského roku). Celkem dluží Obamova administrativa, při započtení vnitrostátních mezivládních půjček, přes 16 bilionů dolarů.
„V sázce bude nejen rozpočet, ale také úvěrová důvěryhodnost celé země,“ varují experti z University of California, bankovní skupiny Nomura či listu New York Times. V srpnu 2011, po vleklých tahanicích mezi republikány a demokraty o opětovném zvednutí dluhového stropu, snížila agentura Standard & Poor’s rating USA z AAA na AA+.
Navenek vypadá čerstvé ujednání dobře. Dvě stě padesát sedm zákonodárců, z toho 172 demokratů a 85 republikánů, odhlasovalo rozpočtový kompromis, jehož ústředním bodem je zvýšení daní bohatým občanům a domácnostem. Sazba, s jejímž navýšením měli problém republikáni, stoupla z 35 na 39,6 procenta. „Tento zákon je krokem ve snaze posílit naši ekonomiku,“ gratuloval Obama členům sněmovny.
Prezidentovo ujištění, že vyšší zdanění fyzických osob s příjmem nad 400 tisíc dolarů ročně a rodin od 450 tisíc výše ochrání daně 98 procentům jejich spoluobčanů, je však iluze. K 1. lednu vypršely daňové úlevy z roku 2010, které snížily sazbu daně z příjmu z 6,2 na 4,2 procenta. „Sedmdesáti sedmi procentům Američanů stoupnou odvody v průměru o 1635 dolarů ročně,“ spočítal nezávislý institut Tax Policy Center.
Nárůst daní, který má přinést v příštích deseti letech do státní pokladny 620 miliard dolarů (kdežto omezení výdajů „jenom“ 12 miliard), je pořád příliš malý, aby dokázal rozpočet sanovat. Někteří analytici se obávají, že vyšší daně přidusí produkci a spotřebu. „Kompromis by mohl už v tomto roce stlačit hospodářský výkon o dva procentní body,“ míní Brad DeLong z University of California.
Jisté je, že byla „zneškodněna“ úsporná bomba. Čili redukční dieta naordinovaná obraně přes tajné služby až po sociální výkony státu. Podle republikána Darella Issy mělo jít o řezy v objemu až 330 miliard dolarů. Nejpozději v březnu budou Obama a oba politické bloky zase přemítat, kde ušetřit, aby útraty neprorazily strop 16,4 bilionu dolarů.
Republikáni, kterým je další posouvání meze proti srsti, chtějí použít tento nástroj jako páku na šetření podle svých představ a prezidentovy ústupky. Obama jim vzkázal, že se o žádném limitu bavit nehodlá.
