Do roku 2050 se budou s větším suchem potýkat tři čtvrtiny malých ostrovů po celém světě, obývané 16 miliony lidí, uvádí studie zveřejněná v magazínu Nature Climate Change. Vyšší teploty totiž působí, že se z ostrovů odpaří více vody, než kolik zde naprší, vyplývá ze zkoumání 80 souostroví.
Mezi ostrovy nejvíce ohrožené budoucím suchem patří karibské Malé Antily, tichomořská Francouzská Polynésie a ostrov Robinsona Crusoe západně od pobřeží Chile. Některým ostrovům, jako třeba Kiribati nebo Marshallovým ostrovům, klimatické změny naopak v tomto století přinesou vlhčí podnebí.
Některé ostrovy akutním nedostatkem vody trpí už nyní kvůli rychle rostoucí populaci a omezeným schopnostem krajiny zadržovat vodu.
Žíznivá atmosféra
Obyvatelům dotčených ostrovů dosud chyběly předpovědi dalšího vývoje podnebí, upozorňuje autor studie Kristopher Karnauskas z Coloradské univerzity v Boulderu. Globální klimatické modely je totiž ve většině případů ignorují.
„Pokud jste žili uprostřed oceánu na malém ostrově, nedostali jste se k informacím, které má většina z nás žijící na pevnině, o tom, co očekávat v budoucnosti,“ uvedl Karnauskas. Namísto klimatických modelů proto jeho tým využil odhady budoucího odpařování a srážek.
„Ostrovy se již potýkají s rostoucí hladinou moře. Ukazuje se ale, že v ohrožení je i dešťová voda. Atmosféra je stále žíznivější a vezme si zpět více sladké vody,“ dodal Karnauskas.
