Evropská komise uvedla, že americké rozhodnutí prodlužuje nejistotu na trhu. „EU by měla být plně a trvale vyňata z cel. Jsme připraveni diskutovat o přístupu na trh v oblastech, které zajímají obě stran, ale nebudeme vyjednávat pod nátlakem,“ zní prohlášení Komise.
Z Evropské unie do USA směřuje ročně pět milionů tun ocelářských výrobků. Zpravidla jde o speciální produkty. Nejvíce jich pochází z Německa. Čeští výrobci do USA loni vyvezli 130 tisíc tun ocelových produktů. Mezi nimi byla tyčová ocel, kolejnice, bezešvé trubky a plechy do transformátorů.
Bílý dům těsně před skončením výjimek oznámil, že se předběžně dohodl na úpravě dovozu oceli a hliníku s Brazílií, Argentinou a Austrálií. Detaily dohody ovšem nezveřejnil. „Při všech jednání se americká vláda soustředí na kvóty, které omezí dovoz, zabrání reexportu a ochrání národní bezpečnost,“ uvedl v prohlášení Bílý dům.
Jedinou trvalou výjimku z cel Trump udělil Jižní Koreji, která dobrovolně souhlasila, že omezí vývoz oceli na úrovni 70 procent ročních dodávek z let 2015 až 2017. Zároveň uvolnila pravidla pro dovoz amerických aut do země.
Evropská unie dosud odmítala kvóty přijmout. Podle amerických médií chtěli Američané, aby EU omezila vývoz na úrovni 90 procent ročního průměru z let 2016 a 2017, což by znamenalo snížení o 16 procent. V podobné situaci jako Evropané je také Mexiko a Kanada, která je největším dovozcem oceli do USA. S oběma zeměmi Trumpova administrativa jedná o změnách Severoamerické smlouvy o volném obchodu NAFTA a ocelářská a hliníkářská cla používá jako nástroj, jak si vymoci ústupky v jednáních.
Ještě před Trumpovým rozhodnutím Evropská komise do Washingtonu vzkázala, že proti ocelářským a hliníkářským clům zavede odvetná cla. Ta by se týkala americké whiskey, burákového másla, brusinek, pomerančového džusu, oceli a dalšího průmyslového zboží, celkem v roční hodnotě 2,8 miliardy eur. V platnost by měly vstoupit 21. června, uvedla agentura Bloomberg. V polovině dubna Komise také u Světové obchodní organizace napadla americká cla, která Trump zdůvodnil ohrožením národní bezpečnosti.
Trumpova cla během prvního měsíce fungování výrazně zkomplikovala život tisícům amerických firem, které musí ocel a hliník nakupovat pro svou výrobu. Stěžují si, že americké ocelárny po uvalení cel zvedly ceny. Některé pohrozily, že přesunou výrobu do Mexika, kde se na ně cla vztahovat nebudou. Ministerstvo obchodu slíbilo americkým firmám, že pokud prokážou, že výrobky z dovozu nezbytně potřebují, dostanou pro ně výjimku a cla nebudou muset platit.
O výjimku už požádalo 3500 firem. Jen sedminu z nich zatím stihlo americké ministerstvo obchodu posoudit. Každou žádost totiž úředníci vyhodnocují zvlášť. Může se proto stát, že jedna firma výjimku získá a druhá, která dováží stejné výrobky, bude muset cla platit dál. „Zdá se, že ministerstvo se v žádostech utopilo,“ komentoval situaci David Spooner, partner z právní firmy Barnes&Thornburg a bývalý americký obchodní vyjednavač. Skupina malých a středních firem už ve Washingtonu vytvořila lobbistickou asociace, která bude proti clům na ocel a hliník bojovat.
Americká vláda cla zavedla s cílem omezit dovoz oceli o 13 milionů tun, což je více než třetina z loňského importu 36 milionů tun oceli. Její výrobci si budou hledat odbytiště jinde a jako první na ráně bude Evropa. Evropská ocelářská asociace Eurofer uvádí, že za první letošní čtvrtletí vzrostl dovoz oceli do EU meziročně o 8 procent.
Komise už zahájila šetření, jestli rychlý růst dovozu oceli do EU poškozuje evropské výrobce. Pokud zjistí, že ano, uvalí na dovoz vybraných výrobků ochranná cla, jak jí to umožňují pravidla Světové obchodní organizace. „Ochranné mechanismy by měly být co nejširší. Nejde ale o uzavření evropského trhu. Mají jen zabránit dalšímu rychlému růstu dovozů,“ říká generální ředitel Eurofer Axel Eggert.
