Trumpovo stěhování národů: Američané prchají na starý kontinent po stopách předků, Evropané se vyhýbají USA
Druhé úřadování Donalda Trumpa v Bílém domě budí takové emoce, že kvůli němu někteří Američané i lidé odjinud přehodnocují své návyky a plány. Nejde přitom pouze o nákupy a cestování. Nevole je u některých domácích kritiků prezidenta natolik silná, že raději volí život mimo Spojené státy. Část se jich stěhuje do Kanady, Jižní Ameriky nebo Austrálie. Mnoho nespokojenců ale míří po stopách svých předků do Evropy.
Není sice jasné, kolik Američanů nyní hledá nový domov, trend je ale zřejmý. Patrně desetitisíce jich utíkají v deziluzi z amerického snu před vysokými životními náklady, ale také kvůli příliš konzervativnímu prostředí a politickému napětí a chaosu.
„Lidé jsou v nejistotě ohledně toho, co se děje a co přijde,“ řekla nedávno Reuters Thea Duncanová, zakladatelka milánské firmy Doing Italy, jež se zabývá asistencí s usazováním v Itálii. Od Trumpova volebního vítězství dostává každý den dotazy od obyčejných Američanů, kteří hledají informace za tímto účelem.
V Británii sídlící společnost Immigration Advice Service uvedla, že zaznamenala více než čtvrtinový nárůst obdobných dotazů z USA. Její klienti údajně vyjadřují obavy z politických změn doma, zejména co se týče práv párů stejného pohlaví.
Fotografka Wendy Newmanová se odstěhovala s manželem do Británie už v roce 2022, částečně kvůli rostoucí polarizaci ve společnosti. Jelikož má pocit, že jsou na ostrovech její práva lépe zajištěna, chce tam zůstat a také tam dostat svou dceru na místní univerzitu. „Máme prostě pocit, že je pro ni příliš riskantní, aby zůstala v USA,“ svěřila se zmíněné agentuře.
Touha odejít z vlasti roste už pár let
Analýza CNBC tvrdí, že zvýšený zájem o vyhledávání otázky „jak se odstěhovat do…“ odstartoval v USA loni v červnu. V listopadu, tedy ve volební měsíc, návštěvnost webu společnosti Expatsi, která zajišťuje přesídlování, vzrostla na 51 tisíc, zatímco v říjnu tam přišlo osm tisíc uživatelů.
Průzkum společnosti Gallup však ukazuje, že jde o stále se prohlubující úkaz. Region Spojených států a Kanady vykázal za poslední více než dekádu jeden z největších nárůstů zájmu o trvalou emigraci na světě. V roce 2023 chtělo svou zemi opustit sedmnáct procent Američanů, loni už to bylo 21 procent. A vypovídající jsou i další čísla. Údaje kalifornské společnosti z oblasti lidských zdrojů Deel ukazují, že v prvním čtvrtletí letošního roku stoupl o šestnáct procent počet Američanů najatých evropskými firmami.
Řada lidí se přitom upíná ke svým dávným kořenům, které jim mohou pomoci dostat se do Evropy. Američané mají například zpravidla nárok na irské občanství, pokud z Irska pocházeli jejich rodiče či prarodiče. Počet Američanů, kteří projevili zájem o irské občanství, rostl výrazně už v minulých letech, loni na rekordních 32 tisíc lidí. A letos může být toto číslo ještě podstatně vyšší.
VIDEO: Zvažujeme o přesunu výroby do Ameriky. Závod v Rusku jsme odepsali, ani se tam nedovoláte, říká Bříza z Koh-i-nooru ve FLOW.
Kelly Cordesová ze společnosti Irish Citizenship Consultants Bloombergu řekla, že zatímco loni řešila pro své klienty zhruba desítku žádostí o občanství týdně, nyní je to dvacet až 25. „Je to rozhodně jiné než to, co jsme dosud viděli,“ uvedla. „Lidé mají velké obavy, mají pocit naléhavé potřeby získat občanství,“ tvrdí. Dříve byl podle ní irský pas něco jako záloha, nyní ho Američané chtějí přímo k přesunu.
Američané se bojí, že už se tak snadno nestanou Italy
Další velkou diasporu v USA tvoří Italové. Řím však aktuálně utahuje dosud poměrně volná pravidla pro zisk italského pasu na základě původu. Dříve stačilo mít italského předka, který žil po sjednocení země v roce 1861. Nyní se Italy budou moci stát pouze lidé, kteří se mohou prokázat italským rodičem nebo prarodičem.
Změna budí v USA velkou nevoli. „Lidé jsou velmi rozrušení a frustrovaní,“ řekl Financial Times právník Marco Permunian, zakladatel nevládní organizace Italian Citizenship Assistance. „Mnoho z nich se připravuje na boj proti tomuto zákonu. Jsou velmi motivovaní a nehodlají se vzdát,“ dodal. Vláda premiérky Giorgie Meloniové však krok hájí s tím, že příliš volný výklad vedl k obchodu s italskými pasy, které získávali i lidé s minimální vazbou na jihoevropskou zemi.
Británie loni zaznamenala nejvyšší počet žádostí Američanů o občanství za posledních dvacet let. Nejvíce jich přišlo na sklonku roku, tedy v době voleb a po nich. Realitní firmy si pochvalují, že zatímco dříve byli lidé z USA zvyklí pronajímat si na delší dobu byty v Londýně, než definitivně zapustili kořeny, nyní je pravděpodobnější, že nemovitost rovnou koupí.
GALERIE: Zásadní kroky prezidenta Donalda Trumpa
Království však nyní zpřísňuje vízová pravidla, což může zkomplikovat plány Američanům, kteří zatím netouží po trvalém odchodu nebo nemají možnost získat přímo občanství v nějaké evropské zemi. Bohatí Američané se dříve spoléhali hlavně na takzvaná zlatá víza, obvykle zajišťující právo trvalého pobytu a postupně i občanství lidem, kteří v dané zemi investují. Jenže i ty jsou v Evropě na ústupu. Británie a Španělsko je zrušily, Řecko a Portugalsko omezily.
Evropa Spojeným státům nemůže konkurovat platy
Další možností jsou programy pro digitální nomády a důchodce, kteří mají dostatek prostředků. Tuto variantu podle Bloombergu zvažuje i vysloužilá policistka z Minnesoty Heather McLeanová. Až do podzimních voleb přitom neměla v plánu odchod z USA, nyní ale hledá způsob, jak se odstěhovat do Španělska či Francie.
V tomto záměru hraje roli i nervozita jejího manžela – hydrologa, jenž se obává o ztrátu místa ve státní správě a zvažuje předčasný odchod do důchodu. „Neměli jsme v úmyslu vzít syna ze školy a vykořenit naši rodinu. Ale věci jsou teď dramaticky jiné než před šesti měsíci,“ svěřila se McLeanová.
Někteří experti upozorňují na to, že Evropa má nyní jedinečnou příležitost přilákat z USA mozky do sektorů jako IT, umělá inteligence a farmacie. Existuje podle nich ale i jiná překážka, než jsou formality kolem občanství a víz, a to mzdy. „Jde o to, že v Paříži jsou mzdy třetinové oproti tomu, jaké by mohly být v Los Angeles nebo San Franciscu,“ řekl Euronews minulý měsíc Alex Ingrim ze společnosti Liberty Atlantic Advisors, který poskytuje finanční poradenství americkým expatům.
Evropské firmy by tak podle expertů měly Američanům nabízet vyšší platy, nebo aspoň různé bonusy ve formě pomoci s bydlením, aby svůj hendikep snížily. „Evropa má potenciál být atraktivní. Je zde rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, kultura a volný čas. Takže jde o kariérní příležitosti,“ uvedl podle zmíněného webu ekonom Federico Steinberg ze španělského think tanku Elcano Royal Institute.
Někteří Evropané vyhlásili Trumpovi turistický bojkot
Zdaleka ne všichni Američané, nespokojení s Trumpem a politikou, se stěhují do zahraničí. Někteří se pouze přesouvají do amerických států, které podle nich nabízejí lepší podmínky. Důvodem může být hledání akademické svobody i volnější přístup k interupcím. Zatím se však nezdá, že by tito nespokojenci zvrátili dlouhodobý trend, kdy se lidé stěhují spíše z demokratických bašt do těch republikánských jako Texas, Florida či Severní Karolína.
Trump a jeho ne příliš přátelská bezpečnostní a obchodní politika vůči Evropě v kombinaci s obavami ze striktních imigračních pravidel však vyvolaly ještě další fenomén. Evropané, podobně jako Kanaďané, ruší cesty do Spojených států. V březnu počet zahraničních návštěvníků USA meziročně poklesl o téměř dvanáct procent. Snížily se zejména přílety ze západní Evropy. V případě Británie, Německa nebo Španělska šlo o desítky tisíc lidí.
„Myslím si, že změny v cestovních vzorcích ohledně USA, kterých jsme svědky, přímo souvisejí s prezidentskou politikou,“ řekl Euronews Richard Butler, který vyučuje cestovní ruch na Strathclyde Business School. Někteří američtí podnikatelé v turistice už si stěžují na snížené příjmy od cestovatelů z Kanady a obávají se, co přinese hlavní sezona, která začíná v červnu.
A evropské letecké společnosti řeší, co s poklesem zájmu o transatlantické lety. „Víme, že mnoho zákazníků váhá s nákupem letenek, aby měli jasno ohledně hranic a podobných věcí,“ citoval nedávno Financial Times šéfa aerolinky Air France-KLM Bena Smitha. Finanční ředitel společnosti Steven Zaat však podotkl, že v poslední době došlo především ke změně ve vzorcích rezervací. Poptávka amerických cestujících směřujících do Evropy podle něj rostla, zatímco Evropané se od cest do USA odvraceli.
