Tsipras prý hrozil, že Řecko neuhradí květnovou splátku MMF
List se odvolává na zdroje z EU. Podle nich Tsipras napsal výhružku 8. května v dopise určeném prezidentovi Evropské komise Jean-Claudovi Junckerovi, šéfce MMF Christině Lagardeové a prezidentovi Evropské centrální banky Mariovi Draghimu.
Tsipras v dopise upozornil, že Řecko je již bez hotovosti, protože od loňského srpna nedostalo žádnou finanční pomoc, ale plní veškeré své domácí i zahraniční závazky. Poskytl věřitelům také několik návrhů, jak poskytnout Řecku další peníze. Mezi návrhy bylo, aby ECB zvýšila strop pro nákup řeckých dluhopisů, věřitelé uvolnili část peněz ze slíbené pomoci, byl Řecku vyplacen zisk, který ECB vykázala z nákupu řeckých dluhopisů od roku 2010 a země dostala zpět příspěvek ze záchranného fondu eurozóny EFSF.
Podle listu byl dopis vnímán jako blafování a vyhrotil stav nedůvěry mezi oběma stranami, napsala agentura Reuters.
Tsipras v pátek uvedl, že Řecko našlo společnou řeč v jednání se svými věřiteli. Zopakoval však, že vláda při jednání nepůjde za pomyslnou „červenou čáru“, za kterou považuje snížení mezd a penzí.
Zbývá posledních 7,2 miliardy
Atény stále čekají na konečné rozhodnutí eurozóny o uvolnění zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) z končícího záchranného programu pro Řecko. Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení programu, výplatu peněz ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Silně zadlužená země přitom tyto peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur.
| Řecko je zpět v recesi |
|---|
| Řecká ekonomika se v prvním čtvrtletí propadla zpět do recese, v níž se před loňským dočasným oživením nacházela šest let. Hrubý domácí produkt Řecka se proti předešlému čtvrtletí snížil o 0,2 procenta, když v předešlých třech měsících klesl o 0,4 procenta. Zpět na sestupnou dráhu po nadějném vývoji loňského roku vyslaly hluboce zadluženou zemi nové politické otřesy, předčasné volby a protahovaná jednání nové vlády s věřiteli. Tento vývoj podkopal důvěru podnikatelů a spotřebitelů v ekonomiku, řekl agentuře Reuters Nikos Magginas, který působí jako hlavní ekonom v National Bank of Greece. |
